Queen

Circus Magazine '77 [cz]
Popcorn Magazine '81 [cz]
Queen Of The Record '86
Video Magazine '89
Rockline '91 [cz]
MTV Music Awards '92
Rolling Stone '95 [cz]
BBC Radio 1 '95 [cz]
BBC Pop On The Line '97 [cz]
SABC 2 Top Billing '98 [cz]
BBC Radio 2 '98 [cz]

Freddie Mercury

Circus Magazine '77 [cz]
The Man Who Would Be Queen '81 [cz]
Melody Maker '84
The Sun '85 [cz]
The Bigger The Better '85 [cz]

Brian May

Sounds Magazine '75
Circus Magazine '76
Guitar Player Magazine '83
Steve Gett '82
Faces Magazine '84 [cz]
A Kind Of Magic '86
Vox Magazine '91
Canadian Radio 97.7 HTZ '91
Guitar World Magazine '91
Guitarist Magazine '92
Dutch TV '92
Bravo Talk Show '92
Guitar For the Practicing Musician '93
GM TV '93
High Voltage Magazine '93
Howard Stern Show '93
MTV '93
Guitar World Magazine '93
Guitar Magazine '93
BBC Radio 1 '94
BBC Radio 1 '97
'This Morning' ITV '97
Melbourne Herald Sun '98 [cz]
Radio 3, Polsko '98 [cz]
Jazz Web '98 [cz]
Clyde 1 '98 [cz]
Paul Cashmere '98 [cz]
Holandsk radio '98 [cz]
Tiskov konference, Petrohrad '98 [cz]
Musikexpre '98 [cz]
Guitarist Magazine '98
Guitar World Magazine '98
BBC Radio 4 '98
Talk Radio '98
Sydney Sun Herald '98
Music Scene Magazine '98
BBC Radio 2 '98
panlsk radio '98
Gitarre und Bass '98
BBC Radio 1, Radio 2 '98
Vintage Guitar Magazine '98
Best Magazine '98
Musica Magazine '98
Birmingham Evening Mail '98
Classic Rock Magazine '98
GM TV '98
Guitar World Magazine '98
CNN World Beat '00
BBC Radio 1 '00
Capital Gold Radio '01 [cz]
BBC Radio 4 '02 [cz]

Roger Taylor

Record Mirror '75 [cz]
USA '76
Sounds Magazine '80
Modern Drummer Magazine '84
The Cross '91 [cz]
BBC Radio 1 '93
Rockstyle Magazine '94 [cz]
Reflex '94 [cz]
QFC Magazine '95 [cz]
Filmov Festival, Cannes '96
KKLZ Radio '97
Radio 5 '98
Virgin Radio '98
SGR Colchester '99

Navigace: Queen - Krlovsk legenda - Rozhovory: Queen: Rolling Stone '95 [cz]

Rozhovory: Queen: Rolling Stone '95 [cz]

Německý Rolling Stone Magazine, prosinec 1995
překlad: LG (http://queen.musichall.cz)

Q: Byla Winter's Tale poslední, písní, kterou Freddie napsal pro Made in Heaven?

David Richards: Winter's Tale byla poslední, kterou napsal, poslední, kterou zpíval byla Mother Love, kterou pro něj napsal Brian.

Q: Napsal ji Brian po námětu Freddieho?

David Richards: Já si pamatuju, že Brian jednou přišel do studia, napsal na papír pár akordů a Freddie začal zpívat píseň. Brian podal Freddiemu kousek papíru s pár řádky, odkud přišla inspirace, to nevím.

Q: Jaké máš pocity po vydání MIH?

David Richards: Splnili jsme Freddieho poslední přání. Chtěl tvořit hudbu až do poslední sekundy, chtěl zpívat. Byla to těžká situace pro všechny z nás, ale hlavně pro Freddieho, on opravdu chtěl, aby se tento projekt dokončil, i když věděl, že by album mohlo být vydáno až po jeho smrti.

Q: Kdy jsi poznal, jak byl Freddie doopravdy nemocný?

David Richards: Věděl jsem, že byl velmi nemocný, jeho hlas se úžasně zlepšoval. "Můj hlas je tu pořád" říkával. "Takže budu pokračovat ve zpěvu až do konce". Já jsem osobně nevěděl, že má AIDS, spekuloval jsem o rakovině. Myslím, že nikdo tomu nechtěl uvěřit. každý pořád doufal, že na konci by se mohl stát zázrak...

Q: Všiml sis jeho nemoci během natáčení Innuenda?

David Richards: Zjistil jsem, že je něco v nepořádku, ale nevěděl jsem co.

Q: Jak hodně ztěžoval jeho zdravotní stav natáčení MIH?

David Richards: Trávili jsme hodně času natáčením vokálů, protože Freddie potřeboval hodně odpočinku během nahrávání. Na druhé straně chtěl Freddie být tak precizní, jak jen bylo možné, protože věděl, že už nezažije žádné turné, chtěl být perfektní.

Q: Když Freddie nazpíval ty písně, byly spíše demoverzemi? Nebo jaký byl důvod, že skupina natáčela poslední rok instrumentální části?

David Richards: Vždycky jsme používali dvě nebo tři metody nahrávání písní. Někdy jeden z členů skupiny dostal nápad pro píseň a natočil demo s pár akordy a textem. Pak přišla celá skupina a společně vytvořili píseň, přinesli nové nápady a dali jí ten známý zvuk Queen. Snadná cesta, jak vytvořit skladbu. Innuendo bylo zase vypracované z improvizace v Casino hall v Montreaux. Freddie byl nahoře v patře ve studiu a slyšel je hrát tu skladbu a jen řekl "ooh to miluju" a utíkal dolů a začas zpívat. Ovšem hodně práce přišlo až potom, ale nápad vzešel ze spontánní improvizace v hale.

Q: Opět, natočila skupina jen syrové verze skladeb, tak aby je Freddie mohl nazpívat?

David Richards: Ne, natočili skladby živě. Ty písně nebyly nedokončené, byly plánovány jako hotové verze a spontánnost natáčení tak může být zachována. Editovali jsme ty nahrávky až později, odstřihli jsme některé části, ale v podstatě byly natočeny živě, včetně vokálů. Vzpomínám, že jsme měli nějaké problémy, můžete slyšet bicí přes Freddieho mikrofon. Naaranžoval jsem skupinu ve studiu tak, jakoby hrála koncert v nějaké velké hale, abych vytvořil ten pocit živého hraní, i když bez diváků.

Q: Jak dlouho jsi s Freddiem na tomto albu pracoval?

David Richards: Řekněme, že nám nahrávání zabralo čtyři týdny, v této době byly skladby napsány a natočeny. Po Freddieho smrti nikdo nechtěl na MIH pokračovat, potřebovali nějaký čas pro sebe. Rok po jeho smrti se sešli a řekli si "Pojďme něco udělat, Freddie chtěl, abychom přidali do hlavolamu chybějící části." Myslím, že jim tahle práce zabrala další tri nebo čtyři měsíce.

Q: Co se v této době na skladbách měnilo? Pouze finální dolaďování?

David Richards: Ano. Některé písně zůstaly v původní podobě, jiné, jako dvě Freddieho nahrávky ze sólové desky dostaly Queenovský kabát, který ji přetransformoval ze sólové písně na píseň Queen. Tato práce zabrala hodně času. Ale jak jsem řekl, další čtyři nebo pět písní, které byly natočeny v roce 1991 v Montreaux zůstaly tak jak byly nahrány, přibylo pár kytar, ale to mohlo být hotové již dřív.

Q: Jak se Freddie vypořádal s celou tou situací?

David Richards: Bavilo ho to, byl rád, že může zpívat, že byl ještě stále schopen zpívat. Byl opravdu šťastný.

Q: Byla moderní technologie nezbytná pro dokončení desky, nebo by to bylo možné dokončit i před deseti lety?

David Richards: Jednoznačně! Technologie nám nabízí nové cesty jak aranžovat skladby, ale v tomto případě jsme písně nepředělávali, takže natáčení by bylo stejné  před deseti lety na analogové mašině stejně jako teď. Třeba 'Too Much Love' byla natočena na analogové mašině. Brian ji napsal v době, kdy jsme je stále používali a Freddie ji natočil, protože se mu velmi líbila, ale nikdy nebyla použita, takže 'Too Much Love' skončila na Brianově solo desce. Je docela zajímavé porovnat tuhle jednu analogovou nahrávku s ostatními digitálními z MIH. Čistota v analogové skladbě je nápadná. Vždycky to trvá, než nás chytí nová technologie. Následujeme každou technologickou revoluci, aniž bychom věděli, kam směřuje.

Q: Co si skupina myslí o analogovém a digitálním nahrávání?

David Richards: Roger mi včera volal, protože jsem dělal edit "Too Much
Love..." pro vydání v Americe. Zeptal se "co jsi udělal s tím remixem? zní úžasně!" Řekl jsem mu, že je to asi proto, že to byla analogová nahrávka, která dává ten úžasný pocit.

Q: Je zajímavé, že v ten samý čas vychází antologie Beatles, kde také zpívá již mrtvá osoba... kde asi našli ty písně?

David Richards: Asi na Paulově záchodě...

Q: Není pochyb, že se bude diskutovat, jestli měly být nebo neměly být tyto skladby vydány...

David Richards: O těchto nahrávkách Beatles nemohu nic říct, ale dokážu si představit, že se lidi budou divit tomu o čem ty záhadné skladby jsou. Je to ale něco jiného, než MIH, protože Freddie opravdu chtěl, aby bylo album vydáno.

Q: Nechá nás někdy technologie v blízké budoucnosti nasamplovat hlasy a použít je, i když už zpěvák nebude živý?

David Richards: Ne, to je nemožné, musíte vědět, co je to sampl. Sampl je nahrávka něčeho, co je již hotové, není to nic umělého. Je to nahrávka, ke které můžete přistoupit během sekundy stiskem tlačítka. Můžete to editovat, vystřihnout jedno slovo ze dvou. Ale když jste ten hlas předtím nenahráli, nemůžete dělat nic. Nemůžete vytvořit Freddieho hlas uměle. Musíte mít nejdřív hlas, a pak možná párkrát něco opakovat, ale to nevytvoří píseň. Potřebujete mnohem víc než to.

Q: To znamená, že to stále bude nemožné, během třiceti let, natočit několik hodin hlasu a pak použít samply na píseň?

David Richards: Když máte natočené hodiny s tím hlasem, teoreticky by to možné bylo. Pod podmínkou, že existují kompletní slova, ale nebudete schopni, během třiceti let vytvořit něco z ničeho.

Q: Měl bys špatný pocit s vydáním MIH, kdyby si Freddie nepřál, aby bylo dokončeno?

David Richards: Ano, kdyby nechtěl tohle album tak moc a nenatočil tolik písní. Jediná možnost by byla hledat v archivech nevydané materiály, ale to nebyl ten případ. Celá věc byla velmi emocionální zkušeností. Fakt, že Freddie chtěl dokončit tohle album nám dalo sílu.

Q: Vlastní člen skupiny, nebo vlastnil dům kolem Montreaux?

David Richards: Většinou zůstávali v hotelech, ale protože Freddie zůstával v Monteraux v posledním roce často, bydlel v apartmá. Měl to rád, protože to bylo velmi tiché a mírumilovné místo. Montreux je velmi inspirující místo, hlavně pro hudebníky. V posledních sto letech tam bylo hodně hudebníků. Když se zaposloucháte do noci velmi pozorně, cítíte ve vzduchu tolik hudby

Q: Zjistila vůbec média, že jste ty a zbytek skupiny pracovali na tomhle albu?

David Richards: Nemyslím, ne. Je to velmi diskrétní místo, proto tam lidé jezdí. Máme tam vlastní mír a lidi jsou na slavné osoby zvyklí, protože se tam koná slavný Jazz festival. Když lidi viděli, jak pan Mercury venčí psa, nezačali bláznit, měl tam opravdový klid

Q: Když uvážíme Freddieho jako showmana a hity jako  "The show must go on", myslíš, že by se Freddiemu líbilo, že se MIH věnuje tolik pozornosti?

David Richards: Absolutně! "Čím větší, tím lepší" bylo jeho krédo. Jeho život byl spojený s úspěchem, pro to žil. Bylo by to číslo jedna. A když tohle album bude nejprodávanější album všech dob, Freddie by byl jedním z těch, kdo by se z toho radoval nejvíc.