Queen

Circus Magazine '77 [cz]
Popcorn Magazine '81 [cz]
Queen Of The Record '86
Video Magazine '89
Rockline '91 [cz]
MTV Music Awards '92
Rolling Stone '95 [cz]
BBC Radio 1 '95 [cz]
BBC Pop On The Line '97 [cz]
SABC 2 Top Billing '98 [cz]
BBC Radio 2 '98 [cz]

Freddie Mercury

Circus Magazine '77 [cz]
The Man Who Would Be Queen '81 [cz]
Melody Maker '84
The Sun '85 [cz]
The Bigger The Better '85 [cz]

Brian May

Sounds Magazine '75
Circus Magazine '76
Guitar Player Magazine '83
Steve Gett '82
Faces Magazine '84 [cz]
A Kind Of Magic '86
Vox Magazine '91
Canadian Radio 97.7 HTZ '91
Guitar World Magazine '91
Guitarist Magazine '92
Dutch TV '92
Bravo Talk Show '92
Guitar For the Practicing Musician '93
GM TV '93
High Voltage Magazine '93
Howard Stern Show '93
MTV '93
Guitar World Magazine '93
Guitar Magazine '93
BBC Radio 1 '94
BBC Radio 1 '97
'This Morning' ITV '97
Melbourne Herald Sun '98 [cz]
Radio 3, Polsko '98 [cz]
Jazz Web '98 [cz]
Clyde 1 '98 [cz]
Paul Cashmere '98 [cz]
Holandské radio '98 [cz]
Tisková konference, Petrohrad '98 [cz]
Musikexpreß '98 [cz]
Guitarist Magazine '98
Guitar World Magazine '98
BBC Radio 4 '98
Talk Radio '98
Sydney Sun Herald '98
Music Scene Magazine '98
BBC Radio 2 '98
Španělské radio '98
Gitarre und Bass '98
BBC Radio 1, Radio 2 '98
Vintage Guitar Magazine '98
Best Magazine '98
Musica Magazine '98
Birmingham Evening Mail '98
Classic Rock Magazine '98
GM TV '98
Guitar World Magazine '98
CNN World Beat '00
BBC Radio 1 '00
Capital Gold Radio '01 [cz]
BBC Radio 4 '02 [cz]

Roger Taylor

Record Mirror '75 [cz]
USA '76
Sounds Magazine '80
Modern Drummer Magazine '84
The Cross '91 [cz]
BBC Radio 1 '93
Rockstyle Magazine '94 [cz]
Reflex '94 [cz]
QFC Magazine '95 [cz]
Filmový Festival, Cannes '96
KKLZ Radio '97
Radio 5 '98
Virgin Radio '98
SGR Colchester '99

Navigace: Queen - Královská legenda - Rozhovory: Queen: Circus Magazine '77 [cz]

Rozhovory: Queen: Circus Magazine '77 [cz]

Zaslouží si Queen rockovou korunu?

Freddie Mercury a Brian May nabízejí jejich 'News of the Norld'

překlad: LG (http://queen.musichall.cz)

Freddie Mercury už není v čele skupiny Queen. Byl snad propuštěn, ptáte se, nebo se odešel věnovat vlastní kariéře? Ne.Je to jednoduché. S příchodem desky News Of The World se v hudbě osobnosti Briana Maye, bubeníka Rogera Taylora a bassisty Johhna Deacona prolínají mnohem silněji než kdykoli předtím.
Ti, co je viděli nedávno na turné po Spojených státech si povšimli mnohem silněji než kdykoli předtím, že se skupina skládá ze čtyř rozdílných identit, ne jen hlavního zpěváka a doprovodné skupiny. Freddie Mercury to rád slyší.
"Naše samostatné osobnosti na této desce vystupují do popředí, na desce, která je naprosto odlišná od těch předchozích, a není v tom žádný koncept. Narozdíl od nepsaného pravidla, kdy každý přispěl dvěma skladbami, Roger a John se hry zúčastnili mnohem víc. Roger hraje na rytmickou kytaru na jeho věcech ("Sheer Heart Attack" a "Fight From The Inside"), což dává smysl, protože sám nejlépe věděl, jakým způsobem to nahrát. John také hraje na akustickou kytaru ve své skladbě ("Who Needs You"). Já na ní hraju na maracas. I když to takhle na pódiu hrát nemusíme, ve studiu to dává mnohem větší smysl." Brian také mnohem více zpívá na svých písních, ale je ochoten nechat zpěv Freddiemu při vystupování. "Je přirozený umělec," tvrdí Brian. "Na pódiu hraje, jako by to uměl od narození. A to je pro nás skvělé. Ani bychom to jinak nechtěli."
Jak May a Mercury zdůrazňují, není to jen hudba, co posouvá skupinu dál. "John se velmi ostražitě stará o naše obchodní záležitosti," říká Freddie. "Ví vše o tom, co lze a co ne. Když nás Bůh opustí, zbytek skupiny nemůže dělat nic, dokud by John neřekl je to v pořádku. Roger je pro nás velmi důležitý zase v jiném směru. Odjakživa je naprostým fanouškem Rock'n'Rollu a nikdy se nezastaví, o hudbě přemýšlí, a to je pro nás dobré. Instinkt. On si také umí nejvíce uvědomovat aspekty hudby, a to je pro skupinu podstatné. Když posloucháte Sheer Heart Attack z nového alba, pochopíte, co myslíme. Zní to jako Punk, nebo New wave, ale bylo to napsané ve stejnou dobu, jako deska Sheer Heart Attack. Tenkrát nám to zahrál, ale nebylo to hotové a už neměl čas to před začátkem natáčení dokončit. To bylo před třemi lety a teď skoro všechny tyto nahrávky zní jako z tohoto období." A Roger nyní? "Do punku byl už dlouhou dobu, ale už je tím přesycený." Více o desce později.
Ale pokud stále nevěříte tomu, že na hlavě Freddie nespočívá žádná vůdcovská koruna, bude nejlepší zopakovat jeho vlastní komentář o komponování ve skupině.
"Jakmile by někdo opustil Queen, kdokoli ze čtyř, byl by to konec Queen. Jsme čtyři rovné, propojené části. A ostatní bez jakékoli čtvrtiny prostě nemůžou fungovat."
Skupina Queen právě dokončila speciální turné po Státech. Ne snad nejdelší, které se kdy účastnili, nebo možnostmi, nicméně speciální.
"Bylo to naše první turné, kdy jsme koncertovali bez předkapely," Freddie vysvětluje. "Měli jsme tolik věcí, které se museli dostat na pódium, takže nepochybuju o tom, že žádná další skupina by se už nikam nevešla. Měli jsme tolik materiálu, který jsme chtěli hrát, že by to byly až příliš dlouhé koncerty. Je dost těžké vybrat, co vypustit: rádi bychom hráli všechen nový materiál, ale existují také věci, které si prostě vypustit neodvážíme nebo tušíme, že by nás fanoušci zlynčovali."
Bylo to jedno z těch turné, které bývají snem pro většinu rockových skupin. Brian přiznává: "Dostali jsme se do jedněch z nejvyhledávanějších sálů, které tady jsou, i přesto, že turné bylo krátké.
Většina z nich jsou místa, kde jsme hráli už předtím. V několika městech jsme vytvořili nový rekord, náhradní sály, všechno to připravované narychlo. Však to také bylo nahuštěné turné - 36 koncertů během šesti týdnů. Hráli jsme ve větších sálech, protože jsme chtěli předvést bohatší show a naše pódium bylo dvakrát tak velké, než kdykoli předtím. To poskytlo kompletní pódiové vybavení se zvětšeným pódiem, třemi vozy a ohromným světelným zařízením už nejen pro New York a Los Angeles. Proto jsme si zamluvili velké sály, jen tak můžeme každému nabídnout kompletní show. Naši korunu, jako hřeb večera, jsme poprvé použili v londýnském Earl's Court při výročí. Tenkrát jsme si ani nepředstavovali, že bychom korunu mohli někdy přepravovat na naše koncerty, ale dospěli jsme k řešení, kdy ji můžeme rozebrat do přenosných částí. A tak jsme si ji vozili na všechna představení. Díky ní jsme se dostali na nejambicióznější horizont, ke kterému jsme se kdy přiblížili, ale stálo to za to. fanouškům se to líbilo a oni jsou tím hlavním, o koho jde."
Poslední Brianova poznámka typickou ukázkou postoje skupiny k fanouškům, ke se kterými mají snad jako jediní tak vřelý vztah. To samé však nelze říci o jejich vztazích s hudebním tiskem, a to hlavně v Británii. Ve skutečnosti si hodně lidí myslelo, že skladbou We Are The Champions skupina Queen řekla s velkou jistotou tisku po svém, že to dokázala bez nich. Jiní ji považovali za arogantní prohlášení o jejich vládě v rocku. Ale jak to cítí oni? Nejprve Freddie, který píseň napsal:
"Určitým způsobem to je o vztahu, který by mohl být, ale když jsem to psal, myslel jsem na fotbal. Chtěl jsem něco, na čem by se mohli účastnit i fanoušci. Byla zaměřená na masy; říkal jsem si uvidíme, jak to přijmou. Fungovalo to skvěle. Když jsme to zahráli na soukromém koncertu v Londýně, fanoušci dokonce mezi čísly zpívali fotbalové chvalozpěvy. Skladbě jsem samozřejmě dodal teatrální jemnost, než aby to byla jen fotbalová hymna, znáte mě.
Během psaní jsem určitě nemyslel na tisk. V poslední době o Britském tisku vůbec nepřemýšlím. Bylo to natočené jak pro hudebníky, tak pro fanoušky. Tuším, že by to mohlo být vykládáno jako má verze 'Dokázal jsem to po svém'. Udělali jsme to, a nebylo to jednoduché. Žádný záhon růží, jak sama říká. A pořád to není snadné"
Brian souhlasí, "Víte, písně nejsou vždycky o tom, co říkají slova. Zprávy v písních můžou vyznět různě. Vždycky to vidím jako rozdíl mezi prózou a poezií. Próza znamená přesně to, co říká, zatímco poezie může znamenat opak. A tak je to i s touto skladbou. Freddieho práce je často poťouchlá, jak víte. Tahle skladba je hodně teatrální. Freddie je velmi blízko svému umění. Dalo by se říct, že je se svou hudbou ženatý, jestli je to 'Udělal jsem to po svém' nebo jeho 'žádný byznys není takový jako show byznys'. Musím říct, když nám ji poprvé ve studiu zahrál, všichni jsme smíchy padali na zem. Tak hodně lidí z tisku nás nenávidí, protože jsme je překročili a dostali se někam bez nich.
Ale píseň neříká nic proti našemu publiku. Když říkáme 'my', myslíme tím 'nás a fanoušky.' Když jsme hráli na tom speciálním koncertě, fanoušci byli nádherní. Rozuměli tomu tak dobře. Vím, že to zní kýčovitě, ale do našich očí to vehnalo slzy."
Freddie a Brian jsou v tomto zajedno: spontánní reakce k We Are The Champions na ně opravdu zapůsobilo. Ale takové reakce se dostalo i desce News Of The World, protože jak Brian May říká, "Je to spontánní album. Podle mě jsme se museli prokousat k této spontánnosti, která na ostatních albech chyběla. Na našich čtyřech předchozích deskách nemám co omlouvat. Jsme na ně hrdí, a kdybychom nebyly, nepustili bychom je ven. Ale teď cítím, že některé mohly být nad-produkovány, takže jsme chtěli přijít s něčím více samovolným, s deskou založenou na Rock'n'Rollu. Bylo pěkné dělat na něčem, co nepotřebuje tolik síly. Například Sleeping On The Sidewalk byla natočena na jeden zátah, protože se nám zdálo, že napoprvé to bude nejlepší. Rádi vidíme desku jako výkladní skříň v náhodném okamžiku, než jako vypracované a načinčané dílo. Každá stopa tak vypadá, od společných písní k Freddieho náladovkám. I jeho čísla jsou na této desce jiná, od jeho Get Down Make Love po My Melancholy Blues, která je přesně o tom, co říká."
Brian přiznává, že jeho vlastní materiál se také změnil. Ale stále se snaží udržet jeho soukromý život odděleně a mimo jeho skladby, jak to jen jde.
"Jestliže si nenecháte taky něco pro sebe, může to pro vás být velmi špatné."
Ale pro skupinu jsou již turné a deska minulostí a oni se musí zase dívat dopředu. Na Vánoce se vrátí do Anglie.
"Má matka by mě zabila, kdybych nebyl doma na Vánoce. Žádné jsem ještě nezmeškal," říká Freddie. A ostatní cítí to samé.
"Je čas na inventuru. Stali se z nás obchodníci," přiznává Freddie, "i kdyby to bylo proti našemu nejlepšímu mínění. Když jste úspěšní, nevyhnete se tomu. Být hudebníkem neznamená jen točit desky, bohužel. Rád bych to tak. Všichni teď máme společnosti, některé spojené s hudbou, jiné ne. Produkuji pro Petera Strakera, mám vlastní automobilovou společnost a prsty v dalších koláčích. Měli bychom si dát pauzu, aby věci někam rozumě směřovali, jinak se to zhroutí.
Pak se taky mluvilo o velkém světovém turné po Británii, Jižní Americe, Japonsku a samozřejmě po Státech a dalších místech. Ale to nebude dříve, jak koncem tohoto roku. Takže fanoušci v Americe budou mít šanci vidět Queen v roce 1978."
"Musíte jim říct, ať nejsou tak nenasytní, i když," Freddie varuje. "Viděli nás mnohem víc, než v kterékoli jiné zemi."
A jaký vzkaz má Freddie pro Americké fanoušky?
"Oni vědí, že je milujeme. A nehledě na to, oh, řekněte něco fantastického pro mě."

Rosie Horide