Queen

Circus Magazine '77 [cz]
Popcorn Magazine '81 [cz]
Queen Of The Record '86
Video Magazine '89
Rockline '91 [cz]
MTV Music Awards '92
Rolling Stone '95 [cz]
BBC Radio 1 '95 [cz]
BBC Pop On The Line '97 [cz]
SABC 2 Top Billing '98 [cz]
BBC Radio 2 '98 [cz]

Freddie Mercury

Circus Magazine '77 [cz]
The Man Who Would Be Queen '81 [cz]
Melody Maker '84
The Sun '85 [cz]
The Bigger The Better '85 [cz]

Brian May

Sounds Magazine '75
Circus Magazine '76
Guitar Player Magazine '83
Steve Gett '82
Faces Magazine '84 [cz]
A Kind Of Magic '86
Vox Magazine '91
Canadian Radio 97.7 HTZ '91
Guitar World Magazine '91
Guitarist Magazine '92
Dutch TV '92
Bravo Talk Show '92
Guitar For the Practicing Musician '93
GM TV '93
High Voltage Magazine '93
Howard Stern Show '93
MTV '93
Guitar World Magazine '93
Guitar Magazine '93
BBC Radio 1 '94
BBC Radio 1 '97
'This Morning' ITV '97
Melbourne Herald Sun '98 [cz]
Radio 3, Polsko '98 [cz]
Jazz Web '98 [cz]
Clyde 1 '98 [cz]
Paul Cashmere '98 [cz]
Holandské radio '98 [cz]
Tisková konference, Petrohrad '98 [cz]
Musikexpreß '98 [cz]
Guitarist Magazine '98
Guitar World Magazine '98
BBC Radio 4 '98
Talk Radio '98
Sydney Sun Herald '98
Music Scene Magazine '98
BBC Radio 2 '98
Španělské radio '98
Gitarre und Bass '98
BBC Radio 1, Radio 2 '98
Vintage Guitar Magazine '98
Best Magazine '98
Musica Magazine '98
Birmingham Evening Mail '98
Classic Rock Magazine '98
GM TV '98
Guitar World Magazine '98
CNN World Beat '00
BBC Radio 1 '00
Capital Gold Radio '01 [cz]
BBC Radio 4 '02 [cz]

Roger Taylor

Record Mirror '75 [cz]
USA '76
Sounds Magazine '80
Modern Drummer Magazine '84
The Cross '91 [cz]
BBC Radio 1 '93
Rockstyle Magazine '94 [cz]
Reflex '94 [cz]
QFC Magazine '95 [cz]
Filmový Festival, Cannes '96
KKLZ Radio '97
Radio 5 '98
Virgin Radio '98
SGR Colchester '99

Navigace: Queen - Královská legenda - Rozhovory: Queen: BBC Pop On The Line '97 [cz]

Rozhovory: Queen: BBC Pop On The Line '97 [cz]

Pop On The Line BBC World Service, 16.11. 1997
překlad: LG (http://queen.musichall.cz)

Úvod........

Brian: ... Ano, myslím, že Roger visí někde v zácpě, ale já jsem zde.

Lynn: Máme hodně a hodně telefonátů, které nás čekají - ale než začneme, právě si se vrátil ze Španělska, kde jsi získal cenu?

Brian: Ano Lynn, Premier Hondas Awards ve Španělsku. Je to poprvé, kdy jsme poprvé získali významnou cenu ve Španělsku, takže to byla velmi příjemná věc. My jsme získali cenu za celoživotní přínos do hudebního průmyslu nebo co, ale v Barceloně to bylo velmi pěkné, dostali jsme medaile, víte...

Lynn: Tady se hodně novin zaměřilo na britskou skupinu Spice Girls. Měly hodně problémů. já vím, ale účastnily se předávání těch cen, ale neobešlo se to bez problémů, nebo ano?

Brian: Byly tam a to bylo taky poprvé, kdy jsem je potkal a vypadaly velmi půvabně, to musím říct. Ano, byly tam nějaké problémy... bylo to... řekl bych, že odmítaly pokračovat, když budou v obecenstvu nějaké kamery. Takže tyhle věci jsou ošidné, víte, buď zrušíte svou smlouvu nebo musíte být trochu poddajní, v takových situacích strašně rychle ztrácíte přátele, zvlášť když máte hodně televizních techniků, kteří pobíhají kolem...

Lynn: Takže nepřerušili vystupování, nebo ano?

Brian: Účinkovali, ale byla tam hodně špatná reakce z publika... i když bych mohl říct, různorodá reakce, což asi nebyla jejich chyba, víte...

Lynn: Dobrá, tenhle program je o vás... máme hodně telefonátů, takže začněme s Natashou z Malaysie, jsi na lince s Brianem.

Natasha: Ano, moje otázka zní... můj otec sledoval Queen když byl mladý a můj bratr a já taky posloucháme Queen protože je to docela zajímavé. Cítíš, že Queen stále apelují na mladé rockové posluchače nebo na lidi generace mého otce?

Brian: Ooh! Jak jsi stará Natasho?

Natasha: Je mi 16

Brian: Ah.. dobrá, jsem potěšen, že působíme na tebe. Myslím, že jsme měli v plánu zaujmout všechny, opravdu. Řekl bych, že ten čas, kterým jsme prošli, kdy jsme zajímali určitou věkovou skupinu je pryč. Rocková hudba teď opravdu bourá každou  bariéru barev, vyznání, rasy a věku a pohlaví a já nevím čeho ještě. Rád bych to tak viděl. Myslím, že rocková hudba je stavem duše. Je to pro ty z nás, kteří jsou rádi lidmi a jsou vášniví a myslím že bude žít navždy. Opravdu to tak cítím, a neřekl bych že to záleží na vašem věku.

Natasha: Dobře, ráda bych se také zeptala, jak se v těchto dnech zaměřujete na mladé lidi.

Brian: Jsem si toho vědom. Mám tři dny, vím co mají rádi, a hlavně mají dobrý vkus. Obyčejně si říkám 'co to sakra poslouchají' a pak přemýšlím 'mmm..ok' Stalo se to už mockrát. Můžu v domě slyšet Coolia a říkám si 'Wow'. To je výborně udělaná nahrávka a má co říct, a podobně je to s mnoha dalšími věcmi, jestli jsou to Spice Girls nebo kdo - končím tak, že to poslouchám a říkám si 'hmm..ok'.

Lynn: Testuješ si na svých dětech své nové nápady?

Brian: Ano, vždycky svým dětem nové věci hraju, a častokrát mají dost co dobrého říct.

Lynn: Díky za telefonát, Natasho.

Brian: Díky Natasho.

Lynn: Přepojme Annu z Brazílie...

Anna: Ahoj

Brian: Ahoj Anno

Anna: Pane May, jaký je pravý význam exploze na obalu nového CD? Znamená to prolomení minulosti, nový začátek, nebo je to kvůli výbušnému nádechu písniček na Queen Rocks One?

Brian: Hmm. Řekl bych všechny ty věci, opravdu. Jsi velmi vnímavá. Ano, je to druh exploze starého erbu který jsme měli dlouhá léta, který navrhl Freddie, musím říct. Je to založené na našich astrologických symbolech, dva lvi jsou Roger a John, dvě malé víly jsou Freddie a krab jsem já. Nad tím vším je ten šeredně vypadající pták Phoenix, který vstává z popela.Divné je, že by tam mohl být až teď, ale je tam už přes dvacet let. Takže, ano, myšlenkou bylo 'nechme to vybouchnout', protože věci jsou teď jinak a je to výbušné album. Je to rock, všechny ty pěkný tvrdý věci, to byl ten nápad. Teď musím poznamenat, jestli můžu, že se chystáme změnit obal, jako oslavu rychlého prodeje. Takže když přesáhneme milión prodaných kopií, chystáme se lidi překvapit (smích). A pták odletí.

Lynn: Anno, stačí ti to jako odpověď? Máš nový singl?

Brian: 'No-One But You' singl...

Lynn: Která je.. je tam 18 skladeb a No One But You je nová píseň, kterou jste vy tři natočili, a oba, ty i Roger v ní zpíváte. Má také zajímavý obal. To je Ikarus, z řecké mytologie.. je to tak?

Brian: Je to pravda. Docela jsem předpokládal, že ten příběh každý zná, ale mohl bych ho připomenout, protože to bylo částí inspirace pro tu píseň. Je to řecký mýtus, ve kterém Daedalus a Ikarus, jeho syn, jsou zajati na hradě, a jediná cesta, která vede ven je vzduchem, protože jsou uprostřed moře. Takže si vytvořili křídla z peří, ptačího peří a vosku. Připevnili si je na sebe a odletěli z hradu... myslím, že je to na Krétě... a legenda říká, že Ikarus byl tak ohromený a rozjásaný, že vyletěl moc vysoko, moc blízko ke Slunci a jeho vosk se roztavil a Ikarus spadl do moře. Je to malý velmi zajímavý příběh a s písní má hodně společného, jak jistě poznáte, když to uslyšíte.

Lynn: Za chvíli to uslyšíme. Ale ještě předtím se podíváme do Mongolska, kde čeká Arianne Sowna.

Arianne: Jak se máte?

Brian: Velmi dobře. Jsem potěšen, když slyším někoho z Mongolska. Byl jsem tam nedávno, věřte tomu nebo ne, podívat se na zatmění Slunce. Bylo to nádherné - je to krásná země, měl jsem se dobře.

Lynn: Musíš o tom někdy napsat skladbu...

Brian: Ano..tak co máš na srdci?

Arianne: Tady je moje otázka. Kdyby se tě kouzelník zeptal na tvá tří nejlepší přání, co bys vybral?

Lynn: (smích) Dobrá otázka, dobrá otázka!

Brian: Můj Bože. Co s takovou těžkou otázkou. Bože to je těžké. Myslím, chtěl bych mír pro sebe, trochu míru pro svět, a pak bych rád změnil postoj k jiným živočichům na této planetě. To bych si asi přál. To mě teď napadá. Vím, že existuje hodně dalších věcí...

Lynn: Přesuňme se z Mogolska do Holandska, kde je Robert... Roberte, jsi na lince.

Robert: Dobré odpoledne

Brian: Dobré odpoledne

Robert: Je pravda, že si Queen natáčeli téměř všechny živé koncerty, které kdy udělali, a když ano, chystá se vydání nějakého definitivního živého alba v blízké budoucnosti, například všechny cover skladby, které Queen kdy hráli, jako Imagine, například, ale i písně Queen?

Brian: Velmi zajímavá otázka... Jak to víš? Dobrá, ano je to tak - obyčejně jsme nechali puštěné nahrávání při koncertech. Věc se má asi tak, tyhle nahrávky jsou velmi suché, a byly opravdu pro naši potřebu, na druhé straně tam není žádné okolí ani diváci, takže to má tendenci ke stereotypu.  Sloužili nám ke zkoumání našich představení. Nebyly vůbec myšleny pro nějaké vydávání. Ale všechno je to někde zamčené a doufám že se na to někdy podíváme. Kolem nás je spousta bootlegů. Myslím, mám přes 50 pirátských nahrávek z celého světa, které jsem ani nezkoušel...vím, jsou jich venku stovky. Takže pravděpodobně můžeš získat každé naše představení na bootlegu - což samozřejmě nedoporučuji (smích)

Lynn: Roberte, díky za telefonát. Nyní pojďme do Států. Joe Pace, kdepak jsi?

Joe: Jsem v Ohiu.

Lynn: Je tam pěkně?

Joe: Je tady zima.

Brian: Vítej Joe.

Joe: Briane..,je skvělé s tebou zase mluvit. Setkal jsem se s tebou před pár lety, když jsi koncertoval ve Státech. Mám celkem jednoduchou otázku. Nejdříve chci poznamenat, že jsem jeden z fanoušků, kteří jsou často na Internetu - jsme tam docela silní.

Brian: Skvělé. Díky chlapci, díky.

Joe: Moje otázka je prostá - kdo hraje na piano v No One But You?

Brian: Já.

Joe: To jsme si mysleli.

Brian: Je to jakási poklona Freddieho stylu, protože Freddie měl velmi osobní styl hraní na piano, jako nikdo jiný, a já jsem si byl vědom, že jsem udělal něco jako Freddie.

Joe: Dobrá, pozdravujte Rogera. Slyšel jsem, že má zpoždění, ale já jsem neměl nikdy šanci s ním mluvit, ale...je skvělé s tebou zase mluvit, Briane, máme tě rádi.

Brian: Díky mockrát, pozdravuj v Ohiu.

Lynn: Teď si pustíme No-One But You

(No-One But You)

Lynn: No-One But You. Brian a Roger hlavní zpěv. Poprvé, kdy Queen natočili skladbu bez Freddieho nebo hostujícího zpěváka.

Brian: Je to tak.

Lynn: Je to o Freddiem?

Brian: Ano, napsal jsem o něm píseň, je to trochu i píseň o spoustě dalších lidech...

Lynn: Tady je. Už je tady!

Brian: Ah! Roger!

Lynn: Vítej..

Roger: Dokázal jsem to...

Lynn: Ještě než si sedneš...

Brian: Venku ze zácpy...

Lynn: Pokud jste nás právě naladili, tady je BBC World Service. Pořad Po On The Line, a jsme tady ve studiu, kde jsme se ptali, jestli to bylo speciálně pro Freddieho, nebo snad i pro každého, kdo odešel předčasně.

Brian: Tak. Podle mě se ta píseň ve své podstatě stává velice širokou ve světle událostí z nedávné doby. Víte že odešla Princezna Diana a Gianni Versace, a já jsem pracoval s hodně dětmi trpících leukémií, kteří také umírají předčasně. Je to úžasná věc. Ale skladba je opravdu o životě, a je to pozitivní věc.

Lynn: Dobrá - Herman je v Nizozemí. Hermane, jsi na lince s Rogerem a Brianem. Jaké je tvá otázka?

Herman: Jen jsem chtěl vědět, kdy napsal píseň No One But You. Před nebo po smrti Freddieho?

Brian: Ano, po Freddieho smrti. A velká část byla napsána, když jsme odhalovali jeho sochu, které stojí na břehu Lake Geneva, ve Švýcarsku. Ale inspirace přišla také z jiné doby.

Herman: Díky

Brian: Díky tobě!

Lynn: Existuje nějaké šance, že bude odhalena nějaká socha i tady v Británii?

Roger: No, podle londýnské rady, tam  kde jsme dříve bydleli - v Kensingtonu a Chelsea se vůbec nic nechystá. Oni rádi vystavují sochy generálů na koních, což opravdu nemám rád...

Lynn: Proč neposadit Freddieho na koně...

Roger: (smích) Ano...posadíme ho na koně, dáme mu pěknou helmu, a můžeme ho umístit v Hyde Parku...

Lynn: Pojďme do Austrálie.

Brian: Jednou zabiješ pár lidí, a hned máš lepší šance...

Lynn: Omlouvám se ... Edwin je z Austrálie.

Brian: Omlouvám se za to...

Lynn: Edwine, ptej se.

Edwin: Jak se máte?

Roger: Ahoj

Edwin: Byl jsem jenom zvědavý, když jste udělali vzpomínkový koncert, jestli se ho někdy chystáte vydat na albu?

Roger: Ah, ano. Tady je Roger. Nemyslím že by jsme mohli, protože je tam moc různých umělců, bylo to celé vytvořeno jako charitativní akce, pro Mercury Phoenix Trust, vyšlo to na videu a všechny peníze šly na tyto případy, ale nikdy jsme nepřemýšleli o tom to vydat jako audio nahrávku, myslím, že by to byla spíš místama splácanina.

Lynn: Díky za telefonát Edwine. Vraťme se do Holandska. Ahoj Hannie, doufám, že jsem tě představila správně. Je to Hannie?

Hannie: Ano

Lynn: Jsi na lince s Brianem a Rogerem

Hannie: Ahoj Rogere, mám na tebe otázku, a na Briana. Jste si vědomi toho, že vaše muzika podstatně ovlivňuje lidi a nevhání vás to do další práce, když víte kolik lidí vás a vaší hudbu miluje, včetně mě.

Brian: Ano, díky Hannie, velmi pěkné myšlenky Hannie. Ano, znamená to pro nás hodně, ale reakce přicházejí zpět protože to pro lidi něco znamená, ano, něco krásného. Nemyslím, že může být nějaká lepší odměna. Všichni jsme si prošly obdobími, kdy jsme si mysleli, že jsme brak. Určitě jsme se párkrát ráno probudili a mysleli....

Roger: Ano, že nejsme moc dobří

Brian: Víte, říkal jsem si 'Můžu tohle opravdu dělat?, mám ještě co říct?'. Hlavně proto, že v Anglii velmi často o sobě čtete hodně negativního. Takže pro nás to znamená moc, když se lidi vracejí zpět a říkají 'Znamená to pro nás hodně'. To stojí za to, je to brilantní!

Roger: Právě vaše reakce je to co nás motivuje pokračovat. Díky.

Lynn: Díky za telefonát, Hannie. Daniel je v Austrálii, kdepak asi v Austrálii jsi Danieli?

Daniel: Jsem v Sydney. Ahoj, moje otázka je ze současnosti. Co říkáte na takový velký počet webových stránek o Queen na Internetu. V 70. a 80. letech to tu nebylo. Takže to pro vás musí být něco nového. Prohlížíte si web? (smích)

Roger: (smích)

Brian: (smích) ano občas. To je Brian. Ano je to docela fascinující, je tam hodně věcí a po chvíli jste zaplavení informacemi a všechno to číst by vám zabralo to celý život. Ano, je to jakýsi druh plavby po okolí a koukání po tom, co tam je. Je tam něco jako kaple Briana Maye, když jsem to viděl, říkal jsem si 'Co to sakra je?', je to od toho člověka pěkné. Ale jinak je to nádherné, je to nová forma komunikace.

Lynn: Kontroluje někdo, jestli jsou všechny ty informace pravdivé?

Roger: Ne, ne, myslím tím že jsem ještě nikdy nebyl na internetu... (smích)

Lynn: Ale pracuješ s počítačem, protože jste vytvořili The Eye

Roger: Ale to není Internet.

Lynn: Andre je v Rusku.

Andre: Ahoj, Briane a Rogere. Rád bych řekl, že miluju tvou hru na kytaru.

Brian: Díky

Andre: Moje otázka zní, jednou jsem dostal kazetu s písničkami a podle bookletu jsem se dozvěděl, že pro jednu píseň byla vyrobena speciální kytara v podobě lebky a kostí. Byla to tuším It's A Hard Life

Brian: Oh ano, speciální kytara.

Andre: Hrál jsi opravdu na tu kytaru v písni, a použil jsi ji ještě někde potom?

Brian: Dobrá, musím být upřímný, je to spíše atrapa než cokoli jiného. Skoro se dá na ni hrát, ale byla vyrobena pro video. Je vyrobena víc na pohled. Ano, hrál jsem na ni, ale nenajdete to na žádné nahrávce, je mi líto.

Andre: Psali, že stála kolem 1500 liber. Je to velmi drahé.

Brian: Oh, možná, já nevím. Jak je v Rusku? Jsem šťastný, když slyším lidi telefonovat ze všech těchto míst, a rád bych věděl jak se věci mají. Jsi šťastný?

Andre: Rogere a Briane, prosím pokračujte, potřebujeme vaši muziku, přijeďte do Ruska, přijeďte do St. Petersburgu.

Brian: Rádi bychom. Díky.

Lynn: Díky za telefonát. Když jste hovořili o videích Queen, některé z nich byly neuvěřitelné. Co se stalo s těmito věcmi?

Roger: Já nevím, nevypadají tak podstatné, jak vypadají. Mohly by vypadat skvěle, ale pak zjistíte, že jsou vyrobeny z polystyrenu.

Lynn: Další telefonát máme z Británie, Rosemary.

Rosemary: Ahoj

Brian: Ahoj

Roger: Ahoj

Rosemary: Rogere, ráda bych se tě zeptala. Když jsi napsal I'm In Love With My Car, bylo to specifické podle auta, které jsi měl, nebo to bylo tvoje první auto

Roger: Pamatuju si svoje auto z té doby, protože, tuším, jsme na nahrávce použili jeho zvuk, a bylo to malé Alfa Romeo. Ale spíš ta píseň byla o lidech, například o závodnících. V té době jsme měli zvukaře Johnatana Harrise, kdo měl hodně rád své auto, a inspiroval nás. Myslím že měl TR4, Triumph TR4.

Brian: Které jsme používali jako auto pro přespání!

Lynn: Narozdíl od spaní s autem!

Brian: Ano

Rosemary: Dekuji mnohokrát

Roger: Bylo nám potěšením

Lynn: Luber je ve Státech, Lubere

Luber: Ahoj Rogere a Briane. Mám otázku. Byly zprávy o tom, že se George Michael přidává ke Queen tenkrát pravdivé?

Brian: Ne, nebyly. Asi s tím začal někdo v britském tisku. Jak víte jsme s Georgem dobří přátelé, a on na vzpomínkovém koncertě udělal dobrou práci. Ale momentálně by to nepasovalo jak jemu, tak nám. Všichni máme svoje vlastní vize o svých kariérách. To neznamená, že bychom s ním nechtěli spolupracovat, on je fantastický, ale ty řeči nebyly pravdivé, nikdy se k nám nepřidal.

Roger: Ne, George je skvělý zpěvák, ale on stárne a my dětinštíme.

Lynn: Ruth Williams je v Austrálii, Ruth, povídej

Ruth: Ahoj kluci

Brian: Ahoj Ruth

Roger: Ahoj

Ruth: Chci se zeptat, jaké to bylo, když jsme byly ve studiu. Vždy to bylo takové soutěžení nebo to byla vždy legrace? Jen mě to zajímá.

Roger: Jo, bylo to tak i tak. Hodně srandy, hodně opakování a nudy, někdy hodně soutěživé. Je to nejlepší cesta jak se dopracovat k nějakému výsledku.

Ruth: Jen chci říct, že je skvělé, že jste zpět.

Brian: Oh, díky moc, to je krásné. Myslím, že můžu s klidem říci, že jsme ve studio prožily ty nejlepší i nejhorší časy. Někdy to bylo tak silné, že jsme prostě ze studia odešli a někdy to zase byla šílená sranda.

Lynn: Bylo to osvěžením se vrátit? Protože jste spolu už dlouho nepracovali, nebo ano?

Roger: Přesně tak, bylo to pro nás překvapující, prostě se to stalo a já byl fascinován, jak rychle jsme se stmelili a vrátili se zpět. Je v tom nějaké kouzlo. Je to jako když si nasadíte staré rukavice.

Lynn: Paul je z Holandska, Paule, jsi na lince

Paul: Ahoj

Brian: Ahoj, Paul

Roger: Čau

Paul: Má otázka se týká nové písně No One But You. Jak se Freddie podílel na psaní a natáčení, a pak jestli je to píseň o něm a o dalších, kteří umírají mladí?

Brian: No, on se nemohl nijak přímo účastnit psaní nebo natáčení, ale nepřímo ano. Kdykoli jsme tam, nebo kdykoli píšu nebo hraju, vím že na mě má Freddie vliv. Někdy si říkám "dobrá...co by si o tom asi myslel?". A velmi často vím, co by na to řekl, ale to může být neustále inspirující.

Paul: Je to stejné, jako když poslouchám tu píseň, můžete skoro Freddieho slyšet, jak ji zpívá.

Roger: Ano, byli jsme pohromadě hodně let ve stejném složení, takže on je stále mentálně přítomen, protože si téměř dokonale můžete představit co by cítil, a co by řekl v každé situaci.

Paul: Co by Freddie řekl na kapelu Briana, Rogera a Johna?

Brian: Myslím, že by byl velmi šťastný. Byl bych strašně rád, kdybych ho mohl slyšet zpívat tuhle píseň. V minulosti samozřejmě, pravděpodobně bych tu píseň zpíval tak jako tak a pak ji ukázal Freddiemu, a on by si s tím už udělal co by chtěl, a asi by z toho vyšlo něco jiného, ale myslím, že by byl šťastný.

Paul: No, já jsem šťastný také. Protože je to skvělá skladba, pod jménem Queen. Můžu se o tom zeptat? Nemáš obavu z kritiky, že používáte jméno Queen bez Freddieho?

Roger: Myslí, že kdybychom jsme se obávali kritiky, pak bychom se mohli vzdát už před dvaceti lety! Z přijímání kritiky máme všichni doktorát!

Lynn: Díky za telefonát Paule. Nazima je v Jižní Africe.

Nazima: Kdy byla skupina založena a jaká byla první píseň, kterou jste natočili a kdy?

Brian: Oh..s daty na tom nejsem moc dobře... řekl bych kolem roku 1970, a první natočenou písní byla Keep Yourself Alive, kterou jsme natočili jako demo ve studiu  De Lane Lea v Londýně. Byla to jedna z mála písní, které jsme v tu chvíli napsali sami. Ale album vyšlo až dlouho poté.

Nazima: Co říkáte jako skupina na The Braids a jejich verzi Bohemian Rhapsody?

Roger: Vždycky to byla nejtěžší skladba ke hraní na jevišti, takže jsme se nikdy nesnažili hrát tu prostřední pasáž - falešnou operní sekci, takže jsme hráli celou skladbu a když se spouštěla páska, odcházeli jsme z jeviště a pak jsme se zase vrátili jako motýli, s jiným oblečením, myslím...

Lynn: Chci říct, kdykoli jsou v televizi nějaké příběhy, hlavně v této zemi, o historii popu, vždycky je toto video označováno jako první videoklip... myslíte si to také?

Roger: Nejsem si jistý, jestli to bylo opravdu první video, ale určitě bylo první video natočené se záměrem široce zasáhnout posluchače a stalo se tím co můžete nazývat promo videem, takže i my jsme vyrobili videa, které tomu odpovídaly.

Brian: Ano..

Lynn: Možná ty nejznámější.

Roger: Ano, ale bylo prvním, efektivním.

Brian: Co se týká The Braids - Jsem velmi šťastný, když někdo dělá naše skladby, pokud tam nevkládají hrubé texty. Lidi nám poslali hodně pásek, skoro každý den. Je to pro nás velký kompliment, když lidi dělají naše písně a častokrát máme na výběr - když lidi změní slova, můžeme to dovolit nebo ne. Ale ve většině případech je to velmi zdravé a přeji jim hodně štěstí. Nemám nahrávku The Braids. Snažím se nějakou najít.

Lynn: Aneke je v Nizozemí. Ptej se.

Aneke: Má otázka zahrnuje dnešní popové skupiny jako Oasis a Spice Girls... staly se známými a bohatými docela chvíli po tom co začali a byly vyzdviženy médii. Když jste začali vy v 70tých letech, museli jste čekat delší dobu, než přišla sláva a museli jste toho hodně dokázat, než jste se měli první velký hit a stali uznávanými. Dnes je to jinak. Nejdřív získají peníze a image a až potom něco předvedou. A já se chci zeptat, bylo to opravdu jiné začít v 70tých letech pro skupiny a co si myslíte o vývoji hudebního světa, kdy jsou skupiny nejdřív známé a s penězi, a už se tak nestarají o pravý talent kapely...

Brian: Velmi zajímavá otázka. Roger ti odpoví...

Roger: (smích) Díky Briane. Víte, nemyslím si, že by se toho změnilo moc. My jsme byli skupinou založenou na živých představeních a ano, to nám dalo hodně zabrat, dostat se do formy a mít hity, a být v tom populární, a opravdu jsme si to vydřeli. Ale v tu samou dobu bylo okolo nás hodně skupin, které se rychle staly oblíbenými, jaksi úspěšné noční skupiny jako Bay City Rollers, všechny tyhle skupiny si můžete určitým způsobem přirovnat k Spice Girls. Takže podle mě tady jsou rozdílní umělci. Chci tím říct, že teď existují skupiny jako Radiohead například, kteří podle mě jsou fantastičtí, a vypracovali se těžkou cestou, opravdu něco jako my, přes živá vystoupení a skvělé skladby.

Lynn: Ale když vezmu žebříček, neprodáváte teď tolik nosičů, myslím, získat prvenství.

Roger: Dobrá, ne v Británii. Myslím, že v jiných zemích je tahle záležitost trochu víc realistická. Mz jsme po docela jiné straně. Žebříček singlů je teď v Británii velmi divný. Stačí vám prodat...velmi málo kopií...

Lynn: Tři!

Roger: Kolem tří kopií! Dostanete se do top 3 a pak zmizíte navěky! Je to hodně divná věc v Británii.

Lynn: Pustíme si teď něco, nebo ještě vezmeme telefon? Máme někoho na lince, Stephan v Německu, Stephane?

Stephen: Ahoj, ahoj Briane, ahoj Rogere.

Brian & Roger: Ahoj Stephane.

Stephen: Je to skvělé s vámi mluvit. Mám otázku na Rogera. Chtěl bych vědět, proč stále nosíš sluneční brýle?

Roger: No, věř tomu nebo ne, ale já jsem na své pravé oko krátkozraký, mám předepsané brýle. Ve skutečnosti teď mám normální, ale tohle je rádio (smích). Tak proto.

Stephen: Ok - moje další otázka : chtěl bych vědět, ve skladbě 'Bring Back That Leroy Brown' z alba Sheer Heart Attack je krátká pasáž s hlubokým hlasem, víte co myslím?

Roger: Ano...

Stephen: Chtěl bych vědět... kdo to zpívá?

Lynn: Pamatujete si to??

Roger: Byl to Brian nebo Freddie..

Brian: Víte, já si to nepamatuju... budu si to muset poslechnout. (mumlání)...bring back that leroy brown...

Roger: Jo.. myslím, že jsme s tím možná šidili... možná jsme zrychlili pásku, takže to zní opravdu hluboce...

Brian: Hmm

Lynn: Jsi Stephane spokojený?

Stephen: Ano, jsem. Dekuji.

Lynn: Díky za telefonát. Carlos je v Singaporu...

(hluchá linka)

Lynn: Ne není (smích)

Brian: Byl vypnut. Bylo to slušně daleko... bylo to zatím nejdál.

Lynn: Nikdo se ještě nezeptal na The Eye. Mě to docela zajímá. Existuje kniha, ale ovšem také datové CD. A říká se, že je to naprosto něco jiného, než bylo doposud vydáno. Co je na tom jiného?

Brian: Je to hra, velmi ambiciózní hra. Říkají, že je to poprvé, co se hudba tak široce podílí na počítačové hře. Vizuálně je to velmi nadějné, je to na pěti CD, je tam velmi bohaté prostředí. Jednou to snad už vyjde.

Lynn: Hráli jste to?

Brian: Hrál jsem něco z... hrál jsem pouze demoverzi. Dokončenou verzi jsem ještě neviděl.

Roger: Tak... grafika je docela zvláštně složitá, vypadá zajímavě.

Lynn: A jmenuje se to The Eye.

Roger: The Eye.

Brian: Hmm

Lynn: Přesuňme se...

Brian: Doufám, že si povede dobře...

Lynn: Určitě ano, jsem si jist.

Brian: ...snad to alespoň tak skvělé jako ostatní věci, které jsme hráli...

Lynn: Hong Kong je to místo, kam se teď podíváme... Superintendant Khan?

Khan: Hezké odpoledne vám všem.

Lynn: Jsi policista?

Khan: Ano, jsem. sloužím Britské vládě už 40 let, ale teď jsem v Číně.

Brian: Wow. On tvoří historii.

Khan: Chci se zeptat, i když už se na to někdy někdo možná ptal - řekl vám někdo z tech miliónů a miliónů vašich fanoušků, že vaše hudba některým pomáhá, když jsou v problémech nebo totálně depresovaní?

Brian: Ano, několik takových dopisů jsme dostali, třeba od dívky, není to tak dlouho, která psala, že se cítila na sebevraždu, a poslouchání naší hudby jí změnilo myšlenky, což je skvělé. Já nevím, jestli se to stává více lidem kolem (smích). Ale ano, jsem rád, že to takhle říkáš, Superintendante...

Khan: Protože jsem dnes už téměř skákal z okna, ale pak jsem si pustil vaše nahrávky, a cítil jsem se zase jako 16. letý mladík

Roger: Co to děláš...

Khan: Pokračujte v dobré věci - potřebujeme víc lidí kolem jako jste vy.

Roger: Prosím nedělej to.. prostě si pust desku...

Khan: Nedělám si legraci ze skákání z okna...je to velmi deprimující. Ale neměj strach... pokud tu bude vaše muzika, neudělám nic takového, opravdu.

Brian: Skvělé.

Roger: Hodně štěstí do Hong Kongu.

Lynn: Díky za telefonát Superintendante Khane. Teď si zahrajeme skladbu. Je to trochu zremixované? Původně je z Innuenda? I Can't Live With You?

Brian: Oh... je to více než zremixované. Je to opravdu téměř přepracované. Je to jakási rock'n'rollová verze, kterou jsme udělali jako oslavu Queen Rocks.

(I Can't Live With You)

Lynn: I Can't Live With You, z alba Queen Rocks. Posloucháte Pop On The Line na BBC World Service. Živě ve studiu, Brian May a Roger Taylor a máme ještě hodně telefonátů, takže honem do Austrálie. Thomas Docherty, ahoj...

Thomas: Ahoj, jak se máte?

Brian: Čau Thomasi, docela dobře.

Roger: Fajn Tome.

Thomas: Dobrý den hoši, zdravím z Melbourne.

Brian: Díky.

Thomas: Je před námi období Vánoc, a já vím...můj bratr je v New Yorku a poslal mi některé opravdu  neznámé vánoční písně a jedna věc, kterou měl před lety byla tuším 'Yes And It's Christmas'. Natočili jste někdy nějaké kompletní vánoční album?

Brian: Oh, můj Bože, ne.

Thomas: Otázka na tělo.

Brian: Ne, ale nahráli jsme vánoční singl. Nevím, jestli jsi to někdy slyšel?

Thomas: Je to tak, kterou jsem jmenoval, zpívá se tam 'yes and it's Christmas,
Christmas my dear'. Je to ona?

Brian: Umm..ne..

Roger: Jmenovala se Thank God It's Christmas.

Thomas: To je ona. Tak je to. Thank God It's Christmas.

Roger: Ano, tu jsme natočili

Thomas: Jen tuhle jednu? Opravdu?

Brian: Srandovní věcí je, že musíte natočit vánoční singl v létě, a to se vám prostě nechce. Protože když začnete až o Vánocích, než ji dokončíte, už je po nich.

Thomas: Měl bych jedu skvělou obchodní formuli. Můžeme to nazývat Vánoční pozdrav Queen.

(smích)

Roger: Báječně.

Brian: Jsi najmut!

Thomas: Budu se starat o trh pro celou jižní Austrálii.

Roger: (smích) Lepší, než jiné nápady, které jsme dostali...

Thomas: Hlavně si pamatujte jméno!

Brian: Velmi dobře...

Thomas: Poslyšte... přeji vám všechno nejlepší, je to tak skvělé s vámi hovořit...

Brian: Dobrá. Pokračuj ve zpívání...

Roger: Nezníš moc jako Australan.

Thomas: Ne, teď tu žiju, ale narodil jsem se v New Yorku. Pamatuju si vás z Brookynu, kde jsem vyrostl. A pamatujete se na Wayne's World? Ty kluky v autě, když si pouštěli Bohemian Rhapsody? Znám lidi jako oni.

Brian: My jsme byli jako oni.

Roger: Byli jsme na tom podobně. Byl to velmi legrační film...

Brian: Ano, velmi dobrý... měj se tam dobře.

Thomas: Byli jste v Austrálii?

Roger: Jasně. Častokrát. Prožili jsme tam krásné chvíle.

Thomas: Kam jste se dostali? Na sever? Nebo k Viktorii?

Roger: Byli jsme v pěti velkých městech, Perth, Adelaide, Melbourne, Sydney a Brisbane.

Thomas: Kde jste hráli v Melbourne? Byli jste v MCG?

Roger: Ano. Nejaké zábavní centrum...už si nepamatuju jak se to jmenovalo.

Lynn: Obtížné k zapamatování.

Roger: Pamatuju si, že selhaly světla a byl tam Phil Collins.

Lynn: Byla to jeho chyba!

Roger: Řekl bych, že on se podíval na vedení se šroubovákem.

Lynn: Thomasi, díky za telefonát. Rachel je v Británii...

Rachel: Ahoj Briane, ahoj Rogere

Brian & Roger: Ahoj...

Rachel: Můžu ještě před otázkou říct, Briane, my jsme tady v Birminghamu měli párty na tvé narozeniny

Brian: Oh...to je od tebe velmi pěkné

Rachel: Ano, napsal jsi nám, poslal jsi nám pohled, to bylo pěkné

Brian: Aha, to jsi byla ty, ano je to tak, vzpomínám

Rachel: Jen se chci zeptat něco o Mercury Phoenix Trust. Jste překvapeni výsledky, které se stále zvyšují, i šest let po Freddieho smrti?

Brian: Je to úžasné... začali jsme ve chvílích vzpomínkového koncertu, abychom získali peníze pro AIDS charitu, mysleli jsme že to bude krátkodobá záležitost...ale ano, stále to funguje dobře. Tuším, že tam prošlo čtyři a půl milionu liber... hodně příspěvků, hodně od nás a od dalších lidí, kteří připojili svou pomoc...víte...lidí...víte.. hlavně George Michael, který vydal nahrávky z koncertu a Guns & Roses, je to momentálně velmi živá věc.

Roger: Ano, mysleli jsme si že to časem zanikne, ale teď máme šest let po koncertě... nebo po Freddieho smrti... a je to dlouhá doba.. pořád to funguje, a my stále propouštíme další peníze...

Brian: I výdělky z No-One But You tam půjdou... a i z další tvorby, protože jsem členem British Bone Marrow Donator Association, která pomáhá dětem s leukémií...

Rachel: Teď bych se ráda zeptala, jestli to bylo úmyslné, vydat No-One But You v den výročí Freddieho smrti?

Brian: Ano, mysleli jsme, že by to mohla být pěkná věc... to je vše co mohu říct, ta skladba je hlavně o Freddiem. Ale je tam i širší pojetí.

Rachel: Máme tu píseň rádi, já myslím, že je nádherná, dekuji vám za všechno...

Brian: Skvěle...díky...

Lynn: Ok, Peter je v Německu

Peter: Domnívám se, že jste už slyšeli o ovci Dolly a o bezhlavých žábách, já se ptám, chtěli by jste žít 300 let? Co si myslíte o prodlužování života?

Brian: Radši bych ho prodloužil zpět

Roger: Já nerozumím otázce, nebo odpovědi... můžeš to vysvětlit?

Peter: Otázce?

Brian: On říká... víš...

Peter: Otázka je jednoduchá... chtěl bys žít 300 let? Co si myslíš o prodlužování života?

Roger: Rád bych žil 300 let, kdyby to odpovídalo 25. Jsem docela šťasten, co jsme prožili.

Brian: Ano, kdo to opravdu potřebuje...

Lynn: Díky Peter, nyní zpět do Británie, kde je Gerald Leeves. Ahoj

Gerald: Ahoj Rogere, Ahoj Briane.

Roger & Brian: Ahoj, Geralde.

Gerald: Doufám, že se máte skvěle. Zvažovali jste někdy udělat film o životě a časech Queen. A zvlášť období, kdy byl Freddie na vrcholu, koncem 80. let.

Roger: Dobrá... jednoduchá odpověď zní ne. Není to tak snadné. Použil bys herce? My neumíme hrát..

Lynn: Kdo by mohl hrát Freddieho roli?

Roger: Přesně, kdo by mohl? , ale momentálně je něco na cestě, protože spolupracujeme se společností Roberta DeNira, má divadelní společnost. Snaží se napsat muzikál, založený na Queen...

Lynn: Spolupracovali by jste v tom případě pro takový projekt?

Roger: No, my jsme se zapojili v přispívání nápady způsobem, který používá hudba... a myslím, že je to tak blízko, jak jen budeme moci přijít k...

Lynn: ...takže je už naprosto jisté, že to bude? Nebo o tom moc nevíš, pouze idea...

Roger: Teď se to vyvíjí.

Brian: Tak, vím co si teď myslíš... a my jsme tak uvažovali také... reakce k hudebnímu žánru... ale, Robert DeNiro je do toho opravdu ponořen, myslí, že by to mohla být opravdová rocková zkušenost, takže to třeba bude něco nového a jiného...

Roger: Přesně, jak Brian říká... muzikál, není tak obvyklý na naší scéně, ale doufáme, že to bude pracovat...

Lynn: Geralde, díky za telefonát. Jason je v Kanadě... povídej

Jason: Ahoj, jak se máte?

Brian: Velmi dobře, Jasone.

Jason: Moje otázka se týká Made in Heaven. Na obalu jsou tři obrázky... každý z vás s Freddiem, zajímalo by mě, jestli můžete něco říct k těm obrázkům?

Brian: Ten mů je velmi starý... tady je Brian... jsem to prostě já a Freddie v Marquee - to byl jedno z našich prvních opravdových představení a záběr je z kamery ve předu uprostřed, v Marqueen tam nebylo žádní pořádné pódium, nevím jestli si tam někdy byl, tenkrát to bylo dost nízko a tak můžeš vidět monitor, který zastiňuje spodní půlku... a to je vše, velmi starý obrázek, kolem 1975-4, já nevím, nějak tak...

Roger: Tady je Roger, a ten obrázek, kde jsem já a Freddie je z doby, kdy jsme prožívali velmi zajímavé zkušenosti v Mexiku a bylo to během koncertu. K líčení jsme používali malou místnost, chodívali jsme tam, jen se ochladit nebo odpočívat, když Brian hrál své kytarové sólo - a když jsme tam byli a vzali si ty stupidní klobouky, někdo nás vyfotil.

Lynn: A také velmi atraktivní (smích)

Roger: Bylo to docela obtížné turné.

Brian: Právě se dívám na obrázek Johna a Freddieho... nevím odkud to je, hádám Jižní Amerika. možná.

Roger: Mohla by to být Argentina... vyfocené v Buenos Aires, možná.

Brian: Krásný záběr.

Lynn: Díky Jasone. Musíme popojet abychom stihli tolik telefonů, kolik to jen jde za 7 minut. Rachel je v Británii, jsi na příjmu.

Rachel: Ahoj Briane, Ahoj Rogere

Brian & Roger: Ahoj

Rachel: Ještě než se zeptám, rád bych řekla, že jsem čekala strašně dlouho, abych s vámi mohla mluvit, a je to pro mě skvělý dárek k narozeninám, protože mám narozeniny...

Brian: Hey...hodně štěstí

Roger: Ano, hodně štěstí

Rachel: A otázka, se kterou postavou by jste se chtěli setkat, nebo setkaly, a jestli žijí podle vašich představ?

Brian: No, myslím, že by bylo zajímavé se setkat s Jodie Fosterovou, vždycky jsem si myslel, že by mohla být velice zajímavá. Vždycky jsem se chtěl setkat s Nataií Woodovou, ale to teď není možné.

Roger: Já mám tři hudební hrdiny, Bob Dylan, Jimmi Hendrix a John Lennon. Nikdy jsem se nesetkal s Jimmi Hendrixem nebo Johnem Lennonem, velmi rád bych tak učinil, nejlépe s oběma, ale setkal jsem se Bobem Dylanem a byl skvělý.

Rachel: Viděli jste někdy hrát Jimmiho Hendrixe?

Roger: Ano, mockrát. Po pravdě, Freddie viděl Jimmiho Hendrixe 14 nocí za sebou v Londýně.

Brian: Byl velkým fanouškem...

Rachel: Je jedním z mých nejoblíbenějších, stejně jako vy.

Roger: Na pódiu byl jedinečný.

Rachel: Já jsem se narodila moc pozdě...

Lynn: Rachel, díky za telefonát..

Rachel: Dekuji mockrát.

Lynn: David Pritchard je na lince teď...Davide?

David: Ahoj všichni... je to skvělé s vámi mluvit... tady je dlouholetý fanoušek. Chtěl jsem se zeptat... před pár lety vydala Band Of Joy album s hudbou Queen z nahrávacích hodin pro BBC, a já si dobře pamatuju, když jsem byl dítě a poslouchal rádio v sobotu odpoledne, kde byla hodinka s vámi a Alanem Freemanem - docela dobrá verze Spread Your Wings, a já jsem zvědavý, jestli někdy tyto verze spatří světlo světa?

Brian: Mohly by, ano máme teď všechny ty věci. Donutili jsme se je všechny vyhledat a máme je převedené, takže možné to je.

Roger: Já jsem to už zapomněl. Pamatuju se, že jsme poslouchali Alana Freemana, když jsme byli na turné...

Brian: Jasně

Roger: ...a když jsme někam jeli, vždycky jsme tu show poslouchali.

David: Ano, já jsem taky poslouchal rockovou show, protože jsme se vždycky mačkali u rádia a čekali na nové věci od Queen. Pamatuju se, když jsem v 70. letech postával ve studených nocích fronty, abych si koupil nové album, a taky dlouho čekal, než jsem se dostal na video k Champions z Drury Lane, když jste to točili.

Roger: Jsi tam?

David: Ano... už celá ta léta.

Roger: Díky!

David: Ok? Díky mockrát.

Lynn: Díky Davide. Ian je v Británii, Ahoj Iane.

Ian: Ahoj. Ahoj Briane. Řekni mi, jakou jste měli kontrolu nad nahrávací společností, pokud jde o vydávání materiálu?

Roger: (smích)

Brian: Byli k nám milí, zásadně. Ano. Nechávali nás mít úspěch i s vraždou, a byli vždycky dobří. V podstatě pro nás udělali to, co jsme si řekli, bez otázek (smích).

Roger: Er..tak..ok

Lynn: Co se mohlo stát se všemi těmi ztracenými nahrávkami?

Ian: Existuje materiál... ještě z doby před Queen ze Smile. Můžete ho získat z venčí, ale nekoupíte to v Británii. A to je opravdu ostuda.

Brian: Ano, to nepatří pod smlouvu s EMI, bohužel, to bylo ještě před tím, než jsme se upsali EMI.

Roger: Řekl bych, že já a Brian jsme se podepsali - ve Smile - k Mercury Records, nebo ne? Měli jsme asi 1% nebo tak...

Brian: Ano...

Lynn: Jedeme dál, ať stihneme tolik, kolik jen jde, Victoria Jane, ahoj.

Victoria: Ahoj, to je super s vámi oběma mluvit... mám trošku divnou otázku... normálně Queen fungovala... ale kdyby nefungovala... v jakých skupinách by jste rádi pracovali?

Brian: Předpokládám, že jsme všichni velcí fandové Beatles. Bylo by to skvělé být součástí Beatles, to je jisté... ale teď kdybych měl vybírat... byl bych s Foo-Fighters, tak je to.

Roger: Člověče, já nevím...

Lynn: Ne ve Spice Girls, tomu věřím...

Roger: Ne! Chci ale říct, že nemám nic proti Spice Girls...

Brian: Já tak ne!!

Roger: Dělají to, co umí velmi dobře...

Brian: Přeji jim hodně štěstí...

Roger: Ale já nevím... Oh... možná Led Zeppelin...

Victoria: Díky mockrát.

Lynn: Díky Victoria... Jacky, jaká je tvá otázka?

Jacky: Ahoj Rogere, jsem z báječného zábavního parku nazvaného amq in cyberspace (to je alt music queen)

Roger: Kde to je?

Jacky: Bavíme se o vás... a myslím, že takovou žhavou otázkou je, a všichni to chceme vědět, jestli jste slyšeli někdy Johna zpívat... a co si o tom myslíte?

Roger: Je mi líto, musím přiznat....slyšel jsem ho zpívat... a proto ho nikde na nahrávce nemůžete slyšet.

Jacky: Slyšela jsem, že má skvělý hlas... zvláště ve sprše...

Brian: Oh? Byla jsi tam? To jsem asi propásl...

Roger: O tom jsem nemohl vědět... on je skvělý baskytarista.. na zpěváka

Jacky: Takže nezpívá na žádné nahrávce... nebo něčem?

Brian: Nemyslím, že by byl někdy blíž jak pár palců od mikrofonu a něco nazpíval...

Jacky: O, to je škoda...

Roger: To víš, on je docela tichý, baví ho toho moc nenamluvit...

Jacky: To byla důležití otázka... zpívá nebo ne.. protože existuje hodně reklamních materiálů, kde má otevřená ústa a my nevíme, jestli z nich něco vychází..

Brian: Musím říct, že si vzpomínám, že jsem slyšel Johna zpívat řádky z Another One Bites The Dust Freddiemu, takže je to možné... ale je z téhle stránky takový plachý, nerad zpívá na veřejnosti

Lynn: Poslední telefonát do Pop On The Line přichází od DeDe Faulknera... ahoj DeDe cheš se na něco zeptat?

DeDe: Ano, jsen bych rád věděl, jaký byl váš úspěch po tom, co Freddie zemřel?

Roger: Úspěch... oooo..

Brian: Je to těžké říct... protože to je poprvé, co jsme dělali něco bez něj, a reakce jsou fantastické, musím říct... speciálně v Evropě. Říkám, nevím, jestli jsou to noví Queen jak by jste mohli myslet, prostě jsme natočili skladbu...

Roger: Nikdy jsme neplánovali pokračovat v našich kariérách.. tak..

Lynn: Díky za tvůj telefonát DeDe... no chlapci... mockrát vám děkuji... Brian May A Roger Taylor... hodně štěstí s novým singlem, i když ten to tak moc nepotřebuje, protože si vede velmi dobře, a hodně štěstí ve vašich vlastních kariérách...