Queen

Circus Magazine '77 [cz]
Popcorn Magazine '81 [cz]
Queen Of The Record '86
Video Magazine '89
Rockline '91 [cz]
MTV Music Awards '92
Rolling Stone '95 [cz]
BBC Radio 1 '95 [cz]
BBC Pop On The Line '97 [cz]
SABC 2 Top Billing '98 [cz]
BBC Radio 2 '98 [cz]

Freddie Mercury

Circus Magazine '77 [cz]
The Man Who Would Be Queen '81 [cz]
Melody Maker '84
The Sun '85 [cz]
The Bigger The Better '85 [cz]

Brian May

Sounds Magazine '75
Circus Magazine '76
Guitar Player Magazine '83
Steve Gett '82
Faces Magazine '84 [cz]
A Kind Of Magic '86
Vox Magazine '91
Canadian Radio 97.7 HTZ '91
Guitar World Magazine '91
Guitarist Magazine '92
Dutch TV '92
Bravo Talk Show '92
Guitar For the Practicing Musician '93
GM TV '93
High Voltage Magazine '93
Howard Stern Show '93
MTV '93
Guitar World Magazine '93
Guitar Magazine '93
BBC Radio 1 '94
BBC Radio 1 '97
'This Morning' ITV '97
Melbourne Herald Sun '98 [cz]
Radio 3, Polsko '98 [cz]
Jazz Web '98 [cz]
Clyde 1 '98 [cz]
Paul Cashmere '98 [cz]
Holandské radio '98 [cz]
Tisková konference, Petrohrad '98 [cz]
Musikexpreß '98 [cz]
Guitarist Magazine '98
Guitar World Magazine '98
BBC Radio 4 '98
Talk Radio '98
Sydney Sun Herald '98
Music Scene Magazine '98
BBC Radio 2 '98
Španělské radio '98
Gitarre und Bass '98
BBC Radio 1, Radio 2 '98
Vintage Guitar Magazine '98
Best Magazine '98
Musica Magazine '98
Birmingham Evening Mail '98
Classic Rock Magazine '98
GM TV '98
Guitar World Magazine '98
CNN World Beat '00
BBC Radio 1 '00
Capital Gold Radio '01 [cz]
BBC Radio 4 '02 [cz]

Roger Taylor

Record Mirror '75 [cz]
USA '76
Sounds Magazine '80
Modern Drummer Magazine '84
The Cross '91 [cz]
BBC Radio 1 '93
Rockstyle Magazine '94 [cz]
Reflex '94 [cz]
QFC Magazine '95 [cz]
Filmový Festival, Cannes '96
KKLZ Radio '97
Radio 5 '98
Virgin Radio '98
SGR Colchester '99

Navigace: Queen - Královská legenda - Rozhovory: Brian May: BBC Radio 4 '02 [cz]

Rozhovory: Brian May: BBC Radio 4 '02 [cz]

Nahrávky pro opuštěný ostrov (Desert Island Discs)

BBC Radio 4, 15.9.2002, 11:15

překlad: LG (http://queen.musichall.cz)


SUE LAWLEY: Tento týden je mým hostem rockový hudebník. Chtěl sestát astronomem, ale během jeho doktorského studia to byla právě hudba, se kterou trávil volný čas, a která se stala součástí jeho života. Nebylo to jen díky jeho horlivému perfekcionismu - vyrobil si svou vlastní kytaru z desky a kusu mahagonu -, ale i díky naléhání jejich charismatického zpěváka Freddie Mercuryho. Skupina - ano, byli to Queen – skupina, založená na počátku 70. let a zbytek je již historií rockové hudby.

Člověk, který toto léto ze střechy Buckinghamského paláce zahájil koncert na oslavu královnina jubilea skladbou God Save The Queen, dalo by se říci, že jedna královna salutovala druhé. Tady je Brian May.

Byla to velká chvíle, Briane. Ty - tam nahoře na střeše, vyřezávající národní hymnu, a pak další den na předních stránkách téměř každých novin - ale řekl jsi, že to bylo cvičení pro ovládnutí vlastního strachu. Čeho jsi se tak obával?

BRIAN MAY: [smích] Nebál jsem se, že bych mohl spadnout. To nebyl ten problém. Obával jsem se, že
něco zmotám, a podle mého šance k tomu byli velmi velké...

SUE:... protože je to na živo, jen jednou ...

BRIAN: Bylo to celé na živo bez jakékoli záchranné sítě.

SUE: Ale podle všeho to byl tvůj nápad být na té střeše. Chtěli tě mít někde jinde, nebo ne?

BRIAN: Ano - požádali mě o zahájení koncertu, ale ne z tohoto místa. Chtěli, abych byl uvnitř paláce, procházet palácem a hrát na kytaru, a já jsem věděl, že by to tak nešlo. Tak ...

SUE: Zkrátka nejsi zrovna potulným pěvcem, že?

BRIAN: Ne...

SUE: Není to zrovna tvůj image ...

BRIAN: Ne. A říkal jsem si, dobrá, když do toho půjdu, musí to být tam nahoře ... a já bych měl být tím potulným dudákem.

SUE. Ano, tak je to, ale bylo v tom něco obrovského. Taková ikona rockového průmyslu, stojící na samotném vrcholku státní organizace, chcete-li.

BRIAN: Ano, myslím, že jsem se na to takovým způsobem také díval. Byl to symbol - pro mou generaci, protože v době, kdy jsem začínal, bylo pro někoho, kdo hraje na tu hroznou rockovou kytaru - tak hlasitou věc - samozřejmě nemyslitelné skončit na vršku královského paláce. [smích]

SUE: A tvá hrozná rocková kytara byla tou, kterou jsem zmiňovala v úvodu, byla to ta - co sis sám vyrobil - Rudý Speciál?

BRIAN: Ta, kterou jsem měl po celou svou dobu - ano - ta, kterou jsem vyrobil se svým otcem před tolika lety.

SUE: Jak počítám, bude jí příští rok 40 let.

BRIAN: Tak. Na starou dámu vypadá dobře.

SUE: [smích] Chci se, chci se na ni zeptat mnohem víc, ale nic z toho by se bývalo nestalo, kdyby ses dal na astronomii, že? Mám na mysli ...

BRIAN: Tak je to.

SUE: Čemu konkrétnímu jsi se v astronomii věnoval, nebo celé astronomii?

BRIAN: Já jsem se zaměřil na pohyb meziplanetárního prachu a studoval jsem zvířetníkové světlo, se kterým to děláte. Um ... je velmi pěkné. Měl jsem rád astronomii - pamatuji, že už odedávna - četl jsem jednu knihu od Patricka Mooreho a byl jsem chycen navždy, a stále jsem. Pořád jsem zabřednutý v astronomii, když jsem byl malý, napsal jsem monolog, který jsem používal - um - s určitou skladbou nazvanou Saturn - The Bringer Of Old Age. Teď je to mnohem vhodnější. [smích] Jako by se staré časy přiblížily, ale vcelku to není zase tak pesimistická věc. V té hudbě můžete slyšet neústupnost a nadčasovou kvalitu, která vám dává pocit, že vcházíte na věčnost. Myslím, že je to pěkná věc pro poslech, když se díváte na hvězdy.

-----------------------------------------------
SATURN - BRINGER OF OLD AGE - GUSTAV HOLST
-----------------------------------------------

BRIAN: Umm. Pokaždé mě to dostane.

SUE: Nádhera, že? Část z Saturn - The Bringer Of Old Age, z Holstovy Planet's Suite, v podání Skotského královského národního orchestru s dirigentem Alexandrem Gibsonem. Říkal jsi, že jsi k tomu napsal monolog, o čem?

BRIAN: Bylo to o jedné zimní noci, a vývoji hvězd, tak to byl spíše takový astronomický monolog.

SUE: A zpíval jsi?

BRIAN: Myslím, že to někde mám. Nezpíval jsem. Jen jsem to říkal.

SUE: Ale, jako dítě jsi zpíval?

BRIAN: Pořád. Podle všeho. Maminka říkávala, že už od kolébky jsem se batolil nebo plazil a pořád vyzpěvoval. Ano. Hrozné. [smích]

SUE: A měl jsi kudrnaté vlasy?

BRIAN: Ano, vždy kudrnaté vlasy.

SUE: Vždy velké, kudrnaté vlasy.

BRIAN: Nesnášel jsem kudrnaté vlasy. [smích]

SUE: Byl jsi jedináček. Popiš svůj domov, rodiče, tvé touhy.

BRIAN: Um - velmi šťastný domov. Velmi bezpečný domov jen s mamkou, taťkou a mnou. Myslím, že jsem býval sám, protože si vzpomínám, jak jsem měl imaginární kamarády, se kterými bych si mohl hrát a vytvářet příběhy a scénáře, kde bych zachraňoval něco nebo někoho. Ale jinak velmi šťastný, a tatínek pokaždé chodil domů včas s novinami v rukách a s něčím pro mě, nepochybně.

SUE: Čím byl?

BRIAN: Um, byl civilním zaměstnancem, ale technickým civilním zaměstnancem. Byl elektronik projektant, ale mohl se pustit do čehokoliv. Byl úžasný. Mohl spravit všem cokoliv od rádia po televizi. Téměř všechno, co jsme doma měli, vyrobil on - rádio, televizi, nahrávač. Nakonec i spolu se mnou kytaru.

SUE: A co jsi měl rád ve škole? Myslím, zda jsi byl dobrý v hudbě, nebo dobrý v chemii, nebo dokonce ve fyzice?

BRIAN: Um, byl jsem šprt, opravdu. Měl jsem hodně prostředků a nadšení ze strany mých rodičů a měl jsem rád objevování, tak jsem byl trochu šprtem. Nebyl jsem známý jako nějaký hudebník. Škola jako taková mě nijak nestimulovala.

SUE: Takže Patrick Moore byl tvým astronomem hrdinou, kdo byli tvými hudebními idoly?

BRIAN: Um, první věc, co si pamatuji, je nahrávka Lonne Donnegana, kterou mi táta koupil, se zvukem kytary a zpěvem a takovým bluesovým nádechem - a Lonnie byl opravdu tou první osobou, která do Anglie přivezla blues. Pak jsem lehával pod dekou s mým malým krystalovým přijímačem a poslouchal Radio Luxembourg a všechnu tu muziku, která se zdála tak vzrušující a nebezpečná a zakázaná – všechny ty americké nahrávky. Byli to The Everley Brothers, Elvis předpokládám , Little Richard, a Buddy Holly and The Crickets. Když jsem poprvé slyšel Buddy Hollyho, běhal mi po zádech mráz a napětí, které mám stále.

SUE: Nahrávka číslo 2?

BRIAN: Dost překvapivě [smích] Buddy Holly and the Crickets, samozřejmě, a je to Maybe Baby.

------------------------------------------
MAYBE BABY - Buddy Holly and the Crickets
------------------------------------------

BRIAN: Wow!

SUE: Skvělé, ne? Buddy Holly and the Crickets a Maybe Baby. To tě zasáhlo, když ti bylo sedm - a hrál jsi je potom? Měl jsi kytaru?

BRIAN: Chtěl jsem kytaru k mým sedmým narozeninám a rodiče museli. Teď si uvědomuji, kolik je to tenkrát muselo stát, protože byli bez peněz, ale nějak ji pro mě sehnali, a když jsem se ráno na své sedmé narozeniny probudil, ležela na kraji mé postele. Nikdy nezapomenu jak vypadala. Byla hodně velká, protože jsem já byl malý, takže [smích] jsem ji mohl těžko svými prsty obepnout, a zvláštně voněla. Nikdy nezapomenu na tu vůni nového laku. Věděl jsem už trochu, jak hrát, protože mě tatínek učil několika akordům na ukulele.

SUE: Byl fanouškem George Formbyho.

BRIAN: Byl člověk George Formbyho, ano, a já se rychle naučil adaptovat akordy ze čtyř na šest strun po svém a tak jsem si vytvářel své vlastní akordy.

SUE: Ale byl jsi teenagerem, než jste vyrobili tuto kytaru, Rudý Speciál?

BRIAN: Ano.

SUE: Jen mi řekni, z čeho je vyrobená, myslím, že je na ní všechno až po pružinu z motorky, že?

BRIAN: Ano, pružina z ventilu motorky pro sestavení tremola, ale opravdu to bylo vyrobené z haraburdí. Krk je z kusu krbu našich známých, kus starého mahagonu ...

SUE: To je mahagon.

BRIAN: To je ten mahagon a má malinké dírky po červotoči, které tu stále jsou, zahlazené, a tělo bylo vyřezáno z kusu dubového stolu, páčka tremola je z části, která drží sedlo na kole [smích], zakončená maminčinou pletařskou jehlou a na hmatníku jsou její perleťové knoflíky

SUE: Úžasné. A vydrželo to tak dlouho. 40 let.

BRIAN: A stále funguje, ano. Nevypadá nijak špatně.

SUE: Takže jsi ji nikdy, víš, nerozbil? Nikdy jsi ji neházel do vzduchu pro lepší efekt při představení.

BRIAN: Ne, ne, ne. Jednou jsem hodil kopií, a nebyl nikdo, kdo by ji mohl chytit a tak se zakousla do prachu. [smích]

SUE: Jiní koušou do prachu.

BRIAN: [smích] Ano.

SUE: Nahrávka číslo 3?

BRIAN: Nahrávka číslo 3 - tohle nezní příliš rock'n'rollově, opravdu. Je to Smoky Robinson And The Miracles a tohle mě provázelo během mých dnů na koleji. Byla to Imperial College a já jsem studoval fyziku a pak druhý astronomický stupeň, a byl jsem sám. Můj první opravdový vztah nevyšel a já si myslel, že je to konec světa. Byla to dívka, u které jsem byl již v 16ti přesvědčen, že si ji vezmu, a - teď se tomu směju, ale tenkrát jsem se nesmál, víte [smích] a myslím, že jsem se viděl jako troska a pokaždé, když jsem slyšel tuto nahrávku, jakoby mě to přeneslo na to místo, kde jsem se litoval, a myslel si, že ten zpěvák je holka. Zamiloval jsem se nějak do toho hlasu, a bylo to mnohem později, kdy jsem tu nahrávku dostal a pomyslel si 'Tak kde je Smoky?'; představoval jsem si ji jako nějakou pannu v mlze a změnilo se to v chlapa [smích], to bylo překvapení. Ale stále si myslím, že je to jeden z nejfantastičtějších hlasů v historii populární hudby - Smoky Robinson. A myslím - ta skladba je prostě vším, skladba a zpěvák. Jmenuje se 'The Tracks of My Tears'.

------------------------------------------------------------
THE TRACKS OF MY TEARS - Smoky Robinson And The Miracles
------------------------------------------------------------

SUE: Smoky Robinson And The Miracles s jejich 'Track Of My Tears'. Říkal jsi, že tě to opravdu uchvátilo?

BRIAN: A stále uchvacuje, pokaždé. To je to, co mě táhne ke psaní písní, víte, spojení ze srdce k srdci, které vás opravdu chytne.

SUE: Chceš, aby se lidé poznávali.

BRIAN: Ano.

SUE: Aby mluvili...

BRIAN: Aby se vyjadřovali a dokázali vcítit, ah, nádherné.

SUE: Ale po pravdě jsi hluboce spojen s tvými vlastními city, myslím jejich ...

BRIAN: Ano, přišel jsem jako vědec. Je to jiné. Na jedné straně si velmi zakládám na faktech, můžu řešit každý problém, ale problémy, které řešit nemůžete, to jsou ty citové, a stávají těmi nejsilnějšími věcmi ve vašem životě. Myslíte si, že si dokážete udělat ve svém životě pořádek, ale vaše citová stránka bude pořád jako na horské dráze, určitě to můžeš říct sama.

SUE: Někdy trochu noční můrou.

BRIAN: Ano, ale když jste otužilí, nežijete. Podle mě musíte být zranitelní.

SUE: Ale řekl jsi, že někdy je to důvod, proč se lidé chtějí stát popovými hvězdami, aby jaksi překonali tuto citovou zranitelnost.

BRIAN: Myslím to tak, ano, myslím, že radši než stát stranou na diskotéce, když jste mladí, a strachovat se odmítnutí, je o moc lepší vylézt na pódium a prostě ze sebe něco vydřít. Potom jste v hodně silné pozici a nemusíte se o to všechno zajímat. [smích]

SUE: A to všechno jsi dělal během tvého pobytu ve škole a na univerzitě, nebo ne? Měl jsi na své straně kapelu.

BRIAN: Ano, měl jsem různé kapely.

SUE: Vlastně jsi šel po univerzitě na krátkou dobu učit na všeobecnou střední. Věděly děti, co jsi dělal po nocích?

BRIAN: Ne, nevěděly. Ne. V té době jsem dělal tři věci najednou. Snažil jsem se psát svou doktorskou práci, zkoušel jsem s tím, co se stalo skupinou Queen a učil jsem na všeobecné střední, abych si vydělal dost peněz k dokončení doktorátu.

SUE: V této době, jsi se samozřejmě potkal s Freddiem, že? On ...

BRIAN: To je pravda.

SUE: Freddie Bulsara to ještě byl.

BRIAN: Setkal jsem se s ním přes přátele, když jsem byl na Imperial College. Byl kamarádem našeho tehdejšího zpěváka a byl extravagantní už v těchto dnech. Vypadal jako hvězda, i když samozřejmě nebyl, a choval se jako hvězda a my si říkali, No, trochu výstřední postava.

SUE: Ale nevěděl jsi, že umí zpívat.

BRIAN: Ne, ne - teda, říkal, že umí, ale hodně lidí říká, že umí zpívat, neumějí. [smích]

SUE: Vymyslel pro vás název Queen? Byla to jeho invence?

BRIAN: Myslím, že byla. Měli jsme celý seznam jmen, která nás všechny napadala, a zkoušeli jsme je na přátelích a sledovali reakce. A když jsme řekli Queen, odezva byla vždy. Ne vždy dobrá. Ale reakce tam nějaká byla.

SUE: Pro svůj jednoduchý jiný význam by člověk řekl, že si tak říkat nebudete.

BRIAN: Ano, ano, byla to taková divná věc. Proč byste se měli tak nazývat? A je to tak vžité a tak to bylo ono, s čím jsme chtěli jít. Ano, má to další významy, ano. Byla to banální věc, která mě celkem uspokojovala – netrápilo mě to – a ani při těch dvojsmyslech. Byla to určitým způsobem sranda, všechno bylo tak ... víte, v té době na Kensington Market a místech, kde jsme se pohybovali oboupohlavnost docela frčela. [smích]

SUE: Ale stejně vám to zabralo roky, ne? Myslím tedy, vaše první album bylo dva nebo tři roky ve ...

BRIAN: Tak je to. Na úspěch přes noc potřebujete dlouhou dobu. [smích]

SUE: Pak se ale něco takového stalo, kolem roku 73.

BRIAN: Postupně se to začalo vyplňovat, ano.

SUE: Nicméně ty jsi mezitím odmítl nabídku k práci od Jodrell Bank.

BRIAN: Ano, došlo na lámání chleba. Musel jsem se rozhodnout mezi astronomií a hudbou a měl jsem několik nádherných nabídek. Ta z Jodrell Bank byla jednou z nich a v té době jsem mohl skončit v nejvyspělejší astronomické rozhlasové organizaci na světě, a bylo velmi těžké se rozhodnout. Musím teď přiznat, ačkoliv jsem to nepřiznával tenkrát, že v Londýně jsem zůstal kvůli hudbě.

SUE: Tvůj tatínek...

BRIAN: To by ho opravdu naštvalo.

Sue:... musel šílet.

BRIAN: Ano, táta byl naštvaný.

SUE: To si myslím, nebyla to zrovna pořádná práce, co jsi dělal.

BRIAN: Pořádná práce je slovo. Řekl 'Víš, že zahazuješ své vzdělání. Jak to jen můžeš udělat. Máš takové skvělé vzdělání. Co to děláš?'.

SUE: Kdy změnil svůj postoj?

BRIAN: Změnil když jsem s rodiči letěl Concordem do New Yorku a vzal je se na nás podívat do Madison Square Garden – bájné, magické místo – a namluvil jim, že Madison Square Garden je něco jako hotel Ritz mezi hotely, a řekl jsem 'podívejte, můžete si objednat co chcete. Jsme bohatí' [smích] – vtipkoval jsem samozřejmě, a můj tatínek se na mě poté podíval a řekl 'dobrá, chápu, rozumím tomu. Vidím, proč tě to tak zaujalo a vidím, že je to smysluplné. Vidím, co to s lidma dělá a přeji ti hodně štěstí.'

SUE: Nahrávka číslo 4.

BRIAN: Nahrávka číslo 4. Ta je už z doby existence Queen. Jmenuje se to Back On My Feet Again a je to od velmi málo známé skupiny The Babys, ale chytlo mě to, když jsem byl v Mnichově o nějaký čas později. Byly to těžké časy, nechci se do toho pouštět, ale chodili jsme pít až do svítání, a právě při svítání můj fantastický technik Jobby, jménem Brian Zellis, mě z toho či onoho důvodu pěkně smutného [smích] vozíval domů a pouštěl tohle v autě a mě to vždy chytlo. Probralo mě to a já byl opět připravený na všechno znova.
-------------------------------------
BACK ON MY FEET AGAIN - The Baby
-------------------------------------

SUE: Back On My Feet Again a The Baby. Tvůj tatínek potom mapoval tvou kariéru. Nebyl tvým největším fandou on? Nesledovával všechno ...

BRIAN: Ano – moc podporoval. Kamkoliv do světa jsme vyjeli, zaznamenával náš postup a zaznamenával postup nahrávek v žebříčcích do všech těch grafů. Úžasný, můj tatínek.

SUE: [smích] Dva roky po vašem úspěchu jste natočili Bohemian Rhapsody. Pět minut padesát pět sekund. Četla jsem, že to byla ...

BRIAN: Čistá magie. [smích]

SUE: Krátké na operu, ale dlouhé na popovou skladbu. Revoluční materiál. Každý tvrdil, že se to neujme
kvůli své délce.

BRIAN: Ano.

SUE: V čem byl rozdíl? Co způsobilo ten zájem?

BRIAN: Nemyslím, že jsme to někdy opravdu zjistili. Tady v zemi se toho zmocnil Kenny Everett a hrát to až k smrti, což bylo pěkné. Ještě než to vůbec bylo dokončené, už to hrál v rádiu znova a znova, a to nám tady přineslo ten masivní start, ale odhaduji, že jinde to bylo spíše video, které zapůsobilo. V těchto dnech video jako reklamní médium ještě neexistovalo. Vytvořili jsme velmi levný kus tretky jako video.

SUE: Co?

BRIAN: Myslím tím, že bylo vyrobeno za zlomek peněz a velmi poťouchle, ale jen proložilo tu atmosféru jakého si šílenství té nahrávky.

SUE: Je to to, které stále vídáme a začíná s vašimi čtyřmi jakoby plovoucími hlavami?

BRIAN: Ano.

SUE: Bez těl...

BRIAN: Naprosto.

SUE: Proti černé.

BRIAN: To je pravda.

SUE: ... je to takový prospekt, ne??

BRIAN: Ano, takový velmi ikonický obrázek.

SUE: A také samozřejmě neuvěřitelně charakteristický zvuk, protože jste vytvořili celý orchestr a celý operní soubor, že?

BRIAN: Ano, jsme to jen my čtyři. Ano. Byl to takový úlet.

SUE: Takže hodně se vytvoří ve studiu a hodně při následné práci na produkci. Je to tak vrstvené, vrstvené a vrstvené, abyste byli všichni tak znásobeni?

BRIAN: Ano, je to jako kreslit obraz ve studiu.

SUE: To ale znamená, samozřejmě, že to nemůžete na pódiu znovu vytvářet. Takže ...

BRIAN: Je to tak.

SUE: ... Queen, jako nahrávací umělci, jste jiní od Queen, živé skupiny?

BRIAN: Ano, je to tak a vždy jsme s tím nakládali jako s různými pozicemi, a je zřejmé, že jsme nikdy celou Bohemian Rhapsody na pódiu nezahráli. Když došlo na operní část, odešli jsme zpět a změnili své obleky a energicky se pak vrátili na poslední část [smích] a v té prostřední části to byla vždy světelná show. Ano, nikdy jsme se nesnažili přetvořit studiový zvuk na jevišti. Byla to jiná věc.

SUE: Ale mě zajímá, co tě osobně nejvíc pobavilo, protože v tom smyslu tě jde považovat za svého vlastního otce, protože ačkoliv jsi měl skvělé techniky, trávil jsi spoustu času ve studiu a zkoušel jsi znovu a znovu, po celá ta léta, že?

BRIAN: To mě velmi uspokojuje. Ta technická stránka, ale stejně ten největší bzukot je při živém vystupování a to není žádná technická věc, jsou to spíše okamžiky spontánnosti a umění, chcete-li, a propojení, a adrenalin a všechno tohle. Je to nádherné. Není nic hezčího než chvíle, kdy jste propojeni s publikem a něco z vás vychází, něco, co ještě nikdy předtím. To jsou vzácné okamžiky, ale ty nejkrásnější, které můžete zažít, opravdu.

SUE: Další nahrávka?

BRIAN: No, jedna z nejkrásnějších věcí, které můžete zažít. Další [smích] nahrávka číslo 5 je od mé drahé manželky, nynější – tenkrát nebyla – a zpívá To Know Him Is To Love Him'. Tedy je to skladba od Phila Spectora, původně natočená od Teddy Bears, a originál je hodně, hodně dobrý, ale měl bych problémy, kdybych byl na opuštěném ostrově bez ní, víte. Je opravdu, velkou součástí mého života. Je nějak spojena s mou duší a já musím slyšet její hlas na ostrově, tak jsem vybral toto. Taky tam trochu hraji na kytaru, moc často to neslyším, musím říct. Ale byla to chvíle – chvíle nejistot a děsů, a triků a tragedie, protože moje manželství se rozpadalo. V té době jsem to neznal, ale bylo to, byl jsem, nemohli jsme si vzájemně odolat a vzdorovat tomu. Těmto věcem se ale neubráníte. Zjistil jsem, že v životě jsou určité věci, nad kterými nemáte kontrolu, a můžete bojovat a můžete se vzpírat, ale stejně se to stane, a já jsem šťastný, že teď mohu říct, že jsme manželé. Ale toto je doby, kdy jsme byli ještě děti [smích].

--------------------------------------------
TO KNOW HIM IS TO LOVE HIM - Anita Dobson
--------------------------------------------

SUE: Anita Dobson, zpívá To Know Him Is To Love Him, a zde je Brian May, který tam hraje na kytaru. Jste spolu od konce 80. let, v té době skuipna Queen přestala koncertovat, že? Protože, myslím v 86. Freddie prohlásil, že už koncertovat víc nechce. Myslel sis v té době, že by mohl mít AIDS, nebo věděl to on?

BRIAN: Ano, myslím, že on věděl. My se to dozvěděli mnohem později, ale ano, v té době to už věděl a později, když řekl 'Podívejte, víte čemu já čelím a nechci o tom mluvit. Jen chci pokračovat a dál dělat hudbu jako jen to půjde, dokud nebude konec'.

SUE: Jak velká ... myslím tím, vy jste se vyrovnávali s osobním smutkem při ztrácení svého velmi, velmi blízkého přítele, ale profesionálně jak velká rána to byla?

BRIAN: Oh, ohromná. Byli jsme rodinou a vyrůstali společně. Takže jeho, jeho místo nemůže být nikdy zaplněno, naprosto, a není dne, kdyby mě to neproblesklo hlavou.

SUE: Takže jsi ztratil takovou rodinu. Také ti v té době zemřel otec, že?

BRIAN: Ano, byla to těžká doba. Tatínek v té době také zemřel, moje manželství se rozpadlo a cítil jsem, že také ztrácím své děti.

SUE: Jak hluboko si se dostal?

BRIAN: Až na dno, a nijak jsem se nesnažil léčit, což teď při ohlédnutí, jsem měl. Prostě jsem tím snažil proplavat. A – ano – peklo – roky a roky.

SUE: Ale nakonec jsi se léčil, že?

BRIAN: No, dostal jsem se na dno ještě za nějaký čas potom, a nakonec jsem se léčil, ano, a bylo to dobré. Byla to ta nejlepší věc, co jsem udělal. Odjel jsem na místo, kde jsem se jakoby znovu narodil. Něco mezi univerzitou a léčebným zařízením a kdo ví čím, ale nejlepší věc, co jsem udělal, ano, sepnout ruce a říct si 'Ok, nezvládám to.' V podstatě jsem měl nedostatek sebedůvěry, což může od člověka, který vystupuje na pódiu a vypadá velmi sebejistě, znít divně. Ale samozřejmě je to show, a ve mě je část, která na určité věci nemá dost síly, ale když jste potom sami, ve svém pokoji nebo kdekoli, je to jiný případ.

SUE: Četla jsem, že ses cítil sebevražedně, nebo to bylo přehnané?

BRIAN: Ne, to nebylo přehnané, opravdu no. Není to přehnanost. Prostě jsem nechtěl žít a když jsem si to uvědomil, musel jsem zajít na nějaké místo a přebrat si to, a bylo to správné rozhodnutí. Bylo to tenkrát dobré. Přijatelné.

SUE: Lidé vždy hledají v práci umělců právě tyto věci, protože kdo jiný, než umělec by o tom ve své tvorbě nepsal, a všímám si, že tu hovoříš podobně jako v písni Too Much Love Will Kill You, kterou jsi napsal. Chci říct, byla to i část toho vyjádření?

BRIAN: Ano, ano. Tyto dvě sólové desky byly velmi od srdce a ano, všechno to tam na určitých místech je, pokud se do toho chcete dostat. Věřím a krásnou věcí je, že při psaní takových věcí doufáte v komunikaci s lidmi, a když tyto věci popisujete, je to zároveň i popis pro ně. Takže ano, nalil jsem to všechno do muziky a ...

SUE: Příliš lásky tě zabije, když se nedokážeš rozhodnout ..

BRIAN: Mmm.

SUE: Přetržená pouta s milencem tvým, tím, co za sebou necháváš ..

BRIAN: Tě téměř zabije. [smích]. Ano, ano, ano – jsem rád, že to tu dnes nehrajeme. [smích]

SUE: A co hrajeme? Číslo 6.

BRIAN: Hrajeme 'Since You've Been Gone' od Rainbow. Opět je to velké povznešení, protože jsem v tomto díle nahrávek pro opuštěný ostrov a přijdou emoce, a toto mě vždycky dostane – posílí.

-----------------------------------
SINCE YOU'VE BEEN GONE - Rainbow
-----------------------------------

SUE: Rainbow a 'Since You've Been Gone'. Pomalu jsi inklinoval k faktu, že přechod ke tvé sólové dráze bylo vlastně pro tebe terapií. Bylo?

BRIAN: Částečně. Prostě jsem se do toho vrhnul, víte, koncertovat s Queen už dál nebylo možné a já jsem si říkal "OK, pořád můžu koncertovat", a tak jsem se do toho pustil. No, mám dojem, že jsem šel přímo do studia, dokončil desku a pak přímo na turné.

SUE: Ale celá ta léta jsi trávil téměř pouze na pravé straně pódia, že, s uklidněným výrazem, ale Freddie ...

BRIAN: Byl jsem klidný.

SUE: ... ano. Freddie byl tím vedoucím. On promlouval. Byl tím člověkem v popředí, tím hlavním zpěvákem ...

BRIAN: To je pravda. Bylo tím pohybovým ústrojím.

SUE: Ano.

BRIAN: Byl v určitém smyslu prostředníkem. Všechno jím proplouvalo a já jsem se měl na tuto pozici ve své skupině najednou postavit.

SUE: Bylo to těžké, že? Je o tobě známo mnoho historek, jak chceš začít hrát na kytaru, ale stále držíš ve své ruce mikrofon, nebo ...

BRIAN: Tak je to.

SUE: Zamotaný na pódiu a nestíháš se vracet k mikrofonu ...

BRIAN: Ano, přesně, je to rekvalifikační proces, a já si to užil. Byl to tenkrát fantastický úkol v době, kdy jsem nechtěl mluvit o Queen, ale o tom novém, co dělám a mým postojem bylo "Ano, Queen byli část mého života, ale teď mám jinou". Na konci jsem zjistil, že jsem nebyl zpěvákem, musím říct. Pro příště už o něčem takovém neuvažuji, protože nejsem spokojený se způsobem, jakým zpívám. Nemám na to ten správný nástroj. Je dobré to zkusit, a já rád zpívám, ale nepovažuji se za zpěváka.

SUE: A říkal jsi, že jsi cítil, jak vedle tebe sedí Freddie a ponouká tě – nutí tě?

BRIAN: Naprosto. Po pravdě, když jsem natočil Driven By You, pustil jsem to Freddiemu, bylo to v době kdy věci byly, víte, tak jak byly, a řekl jsem ‘Freddie, nechtěl bys tohle zpívat ty?‘. A on na to ‚Ne, ne, ne, drahý. Zpíváš to naprosto dobře. Jen pokračuj‘. Pak v klidnější chvíli mi řekl ‚Podívej se, vím, že s tím váháš, kvůli tomu, co se teď děje, ale jdi do toho. Máš před sebou vlastní kariéru. Nenech se zastavit tím, co se tu děje, zůstaň na své cestě. Vydej to a pokračuj ve své vlastní kariéře.‘ Velmi podporoval.

SUE: Číslo 7?

BRIAN: Číslo 7 - oh ano! Na tomto ostrůvku jsem zjistil, že jsou chvíle, kdy se prostě potřebuju probudit a nechat to ze mě vybuchnout a pustit se do Air Guitar. Půjdu na nejvyšší místo ostrova a zakřičím, zařvu, a jako první se zavlním ve vzduchu a tohle bude ta nahrávka, kterou v tu chvíli u sebe musím mít.[smích]

SUE: Proč proboha Brian May potřebuje dělat Air Guitar? To je pro nás ostatní.

BRIAN: No, je to opravdu sranda, řekl bych. Je to prostě jen věc těla [smích]. AC/DC jsou pro mě tou nejčistší formou a nic vás nemůže vyčistit a přivést zpět k těm základům, jako koncert AC/DC. Miluji to.

--------------------------
HIGHWAY TO HELL - AC/DC
--------------------------

SUE: 'Highway To Hell' od AC/DC. Takže ty, Briane, jsi pracoval na muzikálu s hudbou Queen. Nehodláš již více sólově koncertovat - co tedy budeš dělat? Nejsi ještě tak starý.

BRIAN: Kupodivu jsem docela šťastný, že opět chvíli nosím ten Queenovský klobouk. Muzikál mě a Rogera opět přivedl k dohromady. Šlo nám to velmi dobře a trochu jsme si spolu i zahráli. Hráli jsme na královnině jubileu, takže naše další společné hraní je ve hvězdách. Můžeme být, my nemůžeme být Queen jako ve starých časech, ale můžeme se pohybovat v této oblasti a já nakonec cítím, navzdory všem mým předešlým protestům, že jsem v tom šťastný. [smích]

SUE: Šťastný s Queen.

BRIAN: Mmm.

SUE: Byl to George Harrison, kdo řekl : 'Chtěl jsem být úspěšný v tom co dělám, nikdy jsem nechtěl být slavný'. Není to ...

BRIAN: Skvělý citát. Často to používám.

SUE: Ano? Je to tak, jak se cítíš ty sám?

BRIAN: Ano, je. Nesnáším ty věci kolem celebrit, jsou to pravá mlýnská kola kolem vašeho krku. Jsem rád excelentní v tom, co dělám, a dělám to rád. Miluji hraní a cestování, ale druhou stránkou je ta bolest kolem krku, opravdu.

SUE: Je to ztráta svobody a ztráta soukromí, co nemáš rád.

BRIAN: Všechno je kvůli tomu složitější. Snažíte se být se svými dětmi a někdo po vás stále něco chce, podepisovat se na vše možné, pózovat před objektivem. Zajímalo by mě, co se se všemi těmi podepsanými kousky papírků děje. [smích] Když řeknete ne, jste bastard, když řeknete ano, cítíte se jako ... když stále říkáte ano, připadáte se, jako by jste už nebyli člověkem. Nemáte na výběr.

SUE: Ale to znamená, že opuštěný ostrov je pro tebe to pravé. Bude ti pasovat dobře.

BRIAN: Budu se mít na chvíli dobře, ano.

SUE: Co tam se sebou hodláš udělat? Čím se budeš zabývat?

BRIAN: Asi se zaměstnám. Rád stavím věci. Tak si asi postavím dům a všechno kolem a asi najdu způsob, jak si postavit teleskop. Musím také najít chvíli na hru na kytaru, protože na ní musím hrát. Je to část mého života.

SUE: Stane se někdy, že si za den vůbec na kytaru nesáhneš?

BRIAN: Ano, někdy, protože mám hodně práce, a někdy je to jedna z věcí, kterých lituju. Už nehraju tolik jako dřív. Ale tady budu mít příležitost, protože tam nebudu mít hromadu dopisů na stole.

SUE: Poslední nahrávka?

BRIAN: Umm

SUE: Dobrá, to jsi ty ...

BRIAN: Oh ano. Byla to volba na poslední chvíli. Nechtěl jsem pouštět nic našeho, ale přišlo mi to jako dobrý nápad. Jsem hrdý na to, co jsme s Queen dokázali. Byla to skvělá pouť, která světu něco zanechala, a We Will Rock You je stále slyšet po celé planetě, na fotbalových, basebalových zápasech a v ulicích, a je to něco, na co jsem pyšný. Musím říct, že pokaždé, co to slyším, si pomyslím 'Ok, alespoň něco slyším, když tady jdu', a je to něco, co přivádí lidi k sobě - pozvedne je a posílí. Ve své podstatě je to takový protest song, myšleno ironicky. Takže mě to na ostrově pomůže také a můžu si říkat 'Ano, mám tu stále tenhle odkaz'. Takže toto je We Will Rock You.

---------------------------
WE WILL ROCK YOU - Queen
---------------------------

SUE: We Will Rock You, napsaná a nahraná mým hostem, Brianem Mayem a skupinou Queen. Zbývají dvě minuty, tak je nepromeškejme.

BRIAN: Přesně tak.

SUE: Kdyby sis mohl vzít pouze jednu z těchto osmi nahrávek, která by to byla?

BRIAN: Oh, Bože. To je teď ošklivá otázka. Um ... myslím, že by to bylo číslo 1. Byla by to Planets Suite, protože je toho v ní tolik. Tolik hloubky a stále spousta věcí, které potřebuju ještě objevit. Asi bych si vzal toto.

SUE: A co tvá knížka? Máš Bibli, máš kompletní Shakespearovo dílo.

BRIAN: Mou knihou je Out Of The Silent Planet od C. S. Lewise. Podle mě téměř knihou pro děti, ale velmi dospěláckou knihou pro děti. Duševní záležitost. Na první pohled vědeckofantastický příběh, ale vespod je pohled na svět, a já doufám, že je pravdivý. [smích]

SUE: A tvé bohatství. Hádej co? [smích]

BRIAN: Umm ... No ... to musí být kytara. Ne jakákoliv. Musí to být TA kytara, která se mnou byla po celou dobu mého tvůrčího období - ta, kterou jsem vyrobil já se svým otcem. Je to skvělá věc, která mě propojuje zpět s mým otcem. To je pro mě hodně důležité. A já bych měl hrát. Měl bych tam hrát. Doufám, že to půjde do něčeho připojit. Chtěl bych to spojit s nahrávačem.

SUE: Je to natahovací gramofon.

BRIAN: No, ano, věděl jsem, že to řekneš. [smích]

SUE: Můžeš to do takové věci vůbec připojit?

BRIAN: Budu požadovat speciální natahovací kus, který bude jednou z věcí, jako ty natahovací rádia, která na svět přivedl jeden skvělý vynálezce, takže můžete poslouchat BBC uprostřed africké džungle ... tak budu mít jeden takový a bude natahovací, ale elektrický, tak k tomu můžu kytaru připojit.

SUE: [smích] To je naprostý protiklad. Je mechanický.

BRIAN: Je mechanický, ale je ... no, víš ... bude to fungovat.

SUE: Bude to fungovat. Brian May. Děkuji mnohokrát za poslech tvých nahrávek pro opuštěný ostrov.

BRIAN: Díky Sue.