Navigace: Queen - Krlovsk legenda - Stpky: Queen v BBC

Queen v BBC

Record Collector June 2001

Pozn.: při překladu jsem výraz session přeložil jako relaci, protože pro slovo samotné není vhodný český ekvivalent. Znáte-li ho, dejte mi vědět.

Natáčení skupiny Queen pro BBC je po dlouhou dobu středem pozornosti a spekulací mezi sběrateli: které skladby jsou schované v archivech, a kdy - pokud vůbec - budou vydány?

Je to jedenáct let, kdy byly dvě nahrávací relace BBC vydány na CD. Čtyři další relace zůstávají v trezoru, spatří  někdy světlo světa?

Greg Brooks, který spravuje archiv skupiny Queen vypátral.

Mezi únorem 1974 a říjnem 1977 natočila skupina Queen šest radiových relací pro BBC. První a třetí byly vydány v roce 1989 na Queen At The Beeb od firmy Band Of Joy, ale zbývající čtyři nebyly dosud vydány. Takže se nevyhnutelně staly archivní věcí, o které se nejvíce mluví. Co tedy zbývajících šestnáct nahrávek obsahuje a stojí vůbec za vydání?.

Odpověď je krátká - ano. Odlišnost nevydaného materiálu (obsahujícím skladby z Queen II, Sheer Heart Attack a News Of The World) je značná. Skladby jsou plné energie a síly a zachycují skupinu inspirovanou a na cestě k vrcholu.

I když dodatek na Queen At The Beeb navozuje myšlenku, jako by někdy v roce 1990-91 mely být vydány, nic se nestalo - v neposlední řadě kvůli smrti Freddie Mercuryho v listopadu 1991. Nejspíše bude materiál BBC oficiálně vydán na chystaném Queen Rarities setu - kolekce, na které se momentálně pracuje a která ještě nemá definovanou strukturu.

Ve stejně mohutném riskantním stylu, jako se objevil obsáhlý Freddie Mercury Box Set minulý rok, bude zřejmě vytvořena kolekce s raritami a nahrávkami. Finální kolekce rarit bude možná pouze v tom případě, že bude znám kompletní obsah zvukového archívu skupiny.

Pro lepší osvěžení paměti, pusťme se teď zpět v čase o čtvrt století, do oněch dávno uplynulých dní černého laku na nehty, vysokých podpatků a obleků od Zandry Rhodes, do doby, která je pro mnoho fanoušků tou nejzajímavější částí historie skupiny Queen, do počátku sedmdesátých let.

Bez ohledu na vydanou první a třetí nahrávací relaci na albu v prosinci 1989 je logické projít každou relaci v pořadí.

SESSION 1
5. února, 1973
Langham 1 Studio, Londýn
My Fairy King / Keep Yourself Alive / Doin' Alright / Liar

Skupina Queen hrála živě do začátku roku 1973 několik skladeb zhruba po dva roky (téměř 40 představení) a jak je z této první relace zřejmé, rychle se staly ve svém živém vystupování opravdovými umělci. I když měli domluvenou jen jednu relaci, ohlas posluchačů rádia Radio 1 byl tak velký, že skupina byla pozvána zpět ještě pětkrát. Skupina již podepsala smlouvu se společností Trident, ale neměla ještě jistou nahrávací smlouvu, takže tyto relace byly skvělou příležitostí ukázat své umění.

Tuto relaci produkoval Bernie Andrews ve spolupráci s asistentem Johnem Etchellsem (který později pracoval i na desce Live Killers). Po většinu času je natočený materiál shodný s tím, co bylo vydáno na debitujícím albu skupiny Queen, vydaném firmou EMI 13. července 1973.

Freddieho nadčasová My Fairy King působí méně složitým a vypilovaným dojmem a celkově je klidnější, než známá nahrávka z desky. Hlavní a doprovodné vokály jsou mnohem čistější a Freddieho delikátní hra na piano je výraznější. Éterický zpěv vytváří z této nedoceněné skladby pozoruhodný recitál.

Keep Yourself Alive (která se stala prvním singlem skupiny 6. července) a Doing Allrigh z dílny Staffell/May jsou reprodukovány shodně téměř notu po notě (i když v poslední sloce zpívá hlavní vokál Roger Taylor), a Liar obsahuje improvizované vokály, nepoužité u dlouhé verze.

K potřebnému objasnění jednotlivých nahrávání jsem se zeptal Briana Maye. "Nahrávání pro BBC bylo v podstatě velmi krátké," prozrazuje. "Začali jsme s doprovodnými stopami, které jsme již vymysleli pro desku, a doplnili vokály - přidali kytaru sem a tam, a další věci. Takže to co slyšíte je směs věcí natočených ve studiích Trident a věcí natočených ve spěchu ve studiích BBC. Čas a příslušenství bylo omezené a určovalo nám to vlastně jak budeme relace natáčet. Obvykle jsme mohli natočit jednu nebo dvě skladby živě, ale na úkor dalších."

Úvodní BBC relace skupiny Queen byla vysílána na rádiu Radio 1 v programu Johna Peela Sounds Of The Seventies deset dní po natáčení.

SESSION 2
25. července, 1973
Langham 1 Studio, Londýn
See What A Fool I've Been / Liar / Son And Daughter / Keep Yourself Alive

Stejně jako u první relace, Queen natočili skladby, které byly nejpohodlnější - materiál z jejich aktuálního živého vystupování. Tentokrát relaci produkoval Jeff Griffin a asistenty byli Chris Lycett a John Etchells. Nahrávky byly odvysílány 13. srpna v programu Alana Blacka.

Je k podivu, že skupina natočila další verze skladeb Liar a Keep Yourself Alive, stejně jako v únoru (které se nelišily od verze pro album, kromě jiných vokálových improvizací Freddieho a kytarové části navíc) a ještě čerstvou Son And Daughter (bez veršů "shovel shit", které by mohly urazit posluchače BBC a s Rogerovou poznámkou "Steel yourself, this is valid"). Toto pojetí představuje pozoruhodný přechod od důvěrně známé dvoutřetinové verze k atraktivní bez-taktové alternativě.

Brianova velkolepá The Night Comes Down a Freddieho ostře kontrastující Jesus byly obě bohužel přehlédnuty a jako jediné skladby z debitujícího alba neskončili i na BBC relacích (text k Seven Seas Of Rhye nebyl v této době ještě napsaný a byl dokončen včas pro Queen II).

Ačkoli nebyla See What Fool I've Been na desce, pouze na druhé straně singlu Seven Seas Of Rhye (první singl skupiny, který se dostal do žebříčku), byla tato skladba mezi ostatními třemi, které skupina hrála na svých živých představeních, a proto logicky vybrána pro tuto relaci. Tato verze přináší Freddieho vokál rozvážnější a pravější narozdíl od poťouchlé verze, která se objevila na b-straně singlu Seven Seas Of Rhye.

Podle zpěváka Smile Tima Staffella je See What Fool I've Been záhadou. Píseň je původně starým bluesovým číslem, které poprvé slyšel na desce Sonny Terryho a Brownie McGheea. Brian přišel s novým aranžmá, založeným spíše jen na kousku než na kompletní originální skladbě.

Brian říká: "Tahle píseň byla pro mě také záhadou po dlouhá léta. Je založena na starém bluesovém číslu. Když jsem se před lety a znovu před pár lety snažil najít původního autora, utřel jsem. Matně si vzpomínám, že jsem to slyšel v nějakém programu v televizi, myslím, že od Muddy Waterse. Pro Queen si jen pamatuju, že jsem dodělal zbytek, hlavně většinu textu."

SESSION 3
3. prosince, 1973
Langham 1 Studio, Londýn
Ogre Battle / Great King Rat / Modern Times Rock'n'Roll / Son And Daughter

Tuto relaci produkoval Bernie Andews za asistence Mika Frankse a Nicka Griffithse. Stejně jako ostatní relace (kromě poslední) byla i tato odvysílána v pořadu Johna Peela Sounds Of The Seventies na Radio 1 tři dny po jejím natočení.

Zatímco Great King Rat a Modern Times Rock'n'Roll od Rogera stíní známé nahrávky, druhá zmiňovaná překvapivě obsahuje "It's not that I'm bright, just happy-go-lucky" (na desce toto není, inspirací byl Ariel Bender od Mott The Hoople, kterou skupina Queen doprovázela na jejím turné v listopadu 1973) a dodává tak nahrávce nový a zajímavý, mladický hlas. Bender podle Briana v té době používal tento výraz pravidelně.

Dramatičnost a impozantní styl již natočené verze Brianovy Son And Daughter (dnes 20 let staré skladby) a Freddieho pohádkové Ogre Battle z Queen II zůstává. Původní verze nahrávek BBC obsahují delší úvodní část, která se ale na vydání Band Of Joy v roce 1989 neobjevila. Takzvané zapomenuté intro nebylo ani možné použít, protože páska s originálním záznamem byla poškozena.

Pokud je počátek skupiny Queen vaším oblíbeným obdobím, s nepostradatelným vydáním Queen At The Beeb získáte i tuto relaci na druhé polovině desky.

SESSION 4
3. dubna, 1974
Langham 1 Studio, Londýn
Modern Times Rock'n'Roll / March Of The Black Queen / Nevermore / White Queen

Uplynuly přesně čtyři měsíce od jejich poslední návštěvě a skupina se ještě jednou vrátila na Langam 1, aby na tomto místě natočila čtvrtou a poslední relaci pro BBC. Relace byla odvysílána 15. dubna v programu Boba Harrise.

V předchozí relaci sice skupina natočila Modern Times Rock'n'Roll v identické podobě s vydáním na desce, ale tentokrát se rozhodli nevázat se tolik na doprovodnou stopu a snížili tempo. Majestátní White Queen vystupuje z této relace jako nejlepší počin s několika úžasnými a důvtipnými příspěvky piana a kytary od Freddieho a Briana.

Nevermore je představena se vší důstojností a půvabem, který má na albu, ale s poněkud chladnějším pocitem ve Freddieho vokálu. Milé a delikátní činely od Rogera z této nahrávky září, nejen kvůli faktu, že skladba neobsahuje doprovodné vokály, které by je zastínily - až do poslední části, kdy skladba překvapivě získává na kráse. Doprovodné vokály, bicí, baskytara a hlavní kytara přinášejí opravdový styl - opravdový povznášející recitál.

Dalším bonbónkem, jak byste mohli předpokládat, je March Of The Black Queen. Napsaná Freddiem, verze na desce obsahuje všechno z tak rozsáhlého repertoáru skupiny, a mnohem víc. I když se Freddie jen trochu odklání od známého textu, nabízí a zaujímá pozornost svou vokálovou improvizací. V pravém slova smyslu však tato verze Black Queen zní spíše jako remix původní verze než jako nová nahrávka.

SESSION 5
16. října, 1974
Maida Vale Studio 4, London
Stone Cold Crazy / Now I'm Here / Flick Of The Wrist / Tenement Funster

Skupina Queen změnila místo a zamluvila si Maida Vale Studios, aby natočila předposlední BBC relaci. V předcházejícím měsíci dokončili natáčení pro album Sheer Heart Attack a nyní se vrátili zpět ke čtyřem skladbám.

Stone Cold Crazy je jen okrajově odlišná od verze na desce, ale Tenement Funster získala více na agresivitě s Rogerovým vokálem, na druhé straně Freddieho Now I'm Here je už méně dynamická. Poslední jmenovaná obsahuje po většinu času bicí a kytaru přesně ze standardní verze, i když nové kytarové části od Briana (které se později mohli objevit i v živých vystoupeních) přinesly vítané oživení.

Tenement Funster je sice hudebně stejné SHA verzi, ale Rogerův hlas zní drsněji než obvykle, možná měl zrovna nějaké potíže s krkem, protože ty ho v 70. a 80. letech pronásledovaly pravidelně. Relace byla odvysílána 4. listopadu 1974 opět v programu Boba Harrise.

SESSION 6
28. října, 1977
Maida Vale Studio 4, Londýn
Spread Your Wings / It's Late / My Melancholy Blues / We Will Rock You

Po téměř tříleté pauze se skupina Queen vrátila do Maida, aby natočila poslední relaci pro BBC. Z čerstvě dokončené desky News Of The World přepracovali čtyři skladby. Deska byla vydána 28. října - v ten samý den zvýšila BBC svým vysíláním publicitu.

Relaci produkoval Jeff Griffin za asistence Mike Robinsona a byla odvysílána o dva týdny později 14. listopadu. Nahrávky přinášejí posluchači fascinující zážitek: Spread Your Wings Johna Deacona je plná energie k prasknutí i díky Freddieho oddanému zpěvu v této rozsáhlé skladbě. Tato verze je podobná té z Live Killers, vydané o dva roky později.

Neobvyklým jevem této šesté relace je pasáž se čteným textem před We Will Rock You. Hned po explozi a před úvodními akordy přichází ženský hlas s úryvkem ze Siddharthy od Hermana Hesse. Jak k tomu došlo? V té doby přežily jen matrice z BBC relací, zatímco pásky, použité při kompozici byly dodělány později.

Když se skupina Queen sešla v režii, aby si poslechla nahrávku, objevili na svých páskách zbytky z programu radia Radio 4. Skupina část z toho zahrnula do své vlastní práce. Vysílaná verze začala ve stylu News Of The World a přešla do epizody se Siddhartou.

It's Late obsahuje unikátní improvizovanou část, která na verzi z desky chybí. Podobnost s Get Down Make Love (ze stejné desky) není náhodná, a skupina využila podomácku vyrobené zpožďovací zařízení a které si vzala do studia. Protože žádné takové zařízení, které by umožňovalo žádanou délku zpoždění, nebylo komerčně dostupné, skupina musela přijít s vlastním.

My Melancholy Blues z této relace je prostě úžasná. Brian doprovází Freddieho na kytaru, čemuž tak na LP desce není, a výsledek je mnohem lepší - a to už o něčem vypovídá!