Rozhovory: Brian May: Musikexpress '98 [cz]
Po konci Queen, Brian May uzavřel tuto kapitolu svého života. Nyní se kytarista staví tváří v tvář reálnému životu.
Q: Kde je ten jiný svět, o kterém zpíváš na své nové desce?
B: Je těžko vystopovatelný. Někdy nacházím most, po kterém bych se tam dostal. Ale dělám všechno pomalým a bolestivým způsobem. Nikdy nemůžu opustit těžká období mého života.
Q: Bylo těžké období i s Queen?
B: Když se podívám zpět, tak to vypadá, jako bych byl někým jiným. Byl to také Brian May, ale žil naprosto jinak. Všechno bylo překrásné a pohodlné. Ale také velmi dobrodružné. Mohli jsme existovat jen proto, že jsme měli jeden druhého. Věděli jsme, že když někdo z nás spadne, spadneme všichni, a nebylo to tak špatné. Proto jsme měli takovou kuráž. Žili jsme od jednoho alba k druhému. Cítili jsme se svobodní. Bylo to prostě nádherné.
Q: Samozřejmě, měli jste dost peněz.
B: Byli jsme velmi zkažení. Na turné jsme si mohli říct o cokoli. Měli jsme všechno. To je oběť. A když to pak najednou nemáte, musíte si najít cestu zpět na zem. Zjistil jsem, že je těžké být doma a ne na cestách a dělat věci bez těch všech výhod a ochranné sítě. Svět je docela komplikovaný, když vylezete z takového zámotku.
Q: Ale také během svého života v zámotku jsi nikdy nebyl tak divoký, jako tví kolegové.
B: Mým problémem vždycky bylo, že jsem žil až příliš ve své hlavě. A pořád tak dělám. Nikdy jsem opravdu nezapadl do života, ve kterém se jiná bavili. Vždy jsem ustoupil zpět. Nějak sem toho litoval. Na druhé straně jsem zůstal v tomto směru s čistou hlavou.
Q: Můžeš to vysvětlit?
B: Když si toho vezmeš moc, snadno se můžeš potopit. Jako Jimmi Hendrix. Všichni ho uznáváme. Jeho kariéra se objevila jako raketa. Ale na konci ho zabila.
Q: Takže se cítíš opravdu dobře, nebo ne?
B: Také se velmi cítím nemocný. Nepotřebuju na to drogy. Chci vidět všechno jasně. Nezatemnil jsem nikdy můj pohled chemickou látkou. Biochemie mého těla mi stačí. Mám s tím co dělat.
Q: Na albu zpíváš sám. Nepřemýšlel jsi o nějakém zpěvákovi?
B: Já mám raději psaní písní, než zpívání. Miluju hru na kytaru, Ale na píseň potřebuju jen pět minut a na zbytek práce tak tři měsíce.
Q: Máš nějaké idoly, co se týká zpěvu?
B: Nesměj se, ale podle mě je Whitney Houston skvělá zpěvačka. Freddie byl taky svým způsobem nádherný zpěvák. Ale mými opravdovými hrdiny jsou Doris Day a Connie Francis. Trpím velmi dobrým sluchem. Nesnáším, když někdo zpívá špatně. To mě dohání k šílenství.
Q: Chybějí ti kluci z Queen?
B: Jen když je to výhodné pracovat pod jménem Queen, kopete do otevřených dveří: vyrostl jsem z toho. Je pohodlné, když nemusíte všechno demokraticky rozhodovat. To bylo stresující. Na konec mě to stálo hodně času a emocí.
Q: Takže teď jsi vyspěl?
B: Ano, aspoň to zkouším. Je to těžké. Nejobtížnější jsou však vztahy. Náznak je v každé mé písni. A zůstat s čistou hlavou, to je také těžké. Teď se věnuji astronomii. Před lety jsem cestoval do Mongolska, abych se podíval na zatmění slunce..
Q: Jsi dobře vybavený?
B: Mám teleskop, nic speciálního. Před lety jsem dělal astronomii mnohem vážněji. Pak jsem si postavil observatoř na vulkánu Teide v Tenerife a napsal svou diplomovou práci o meziplanetárním prachu v solárním systému. Bylo to nádherné. Každé ráno jsem viděl nad sebou mraky a pak se nad tím rozzářilo Slunce. Nejkrásnější.